29\1 smrti všecky žily dlouho ještě chvěly se v ohlasu blaže'losti posledního okamžení, podobně k tomu jako zvuk posledního udeření křesfanského zvonu bezkonečně doznívá v temných horách libanonských. Věrná Per! nepoušti jej ze svého objetí. Ona vášnivě tiskne k srdci chladnou mrtvolu milencovu, polévajíc ji hořkými slzami; její žhoucnost rozhřívá mramorovou jeho povrchnost, a c}1ladná mrtvola ještě pociťuje lásku na povrchnosti své. Udy jeho zmodraly, tělo již odpadává od kosti, ale Peri vždy ještě s ním se nerozlučuje. Ona tajně drži v rukou pomíjitelné ostatky milovaného člověka a tiskne je k bi . lým jak mléko ňadrům svým. Ona ni!