294

ckertem svou učenou i výchovnou orientalistikou,
ohlušoval za třicátých a čtyřicátých let Hugův nohsled a
napodobitel Freiligrath tlustě naneseným východn!m
exotismem, strakat!cim se vyzývavě v šosácké šedi tišiny
předbřeznovť. Vlivy těchto světových vzorů střídají a
kříží se v Čechových prvotinách, jejichž místní
zabarveni má ráz ryze knižn! a odvozený, dokud vlastní pout
na Kavkaz nenaučila básníka pohlížeti reálněji na
národopisnou směsici ~ krajinná kouzla přední Asie.

Značná část Cechových východních motivů zůstala
v pouhých náčrtcích a zlomcich, k nimž se básn!k již
nevrátil, když se trvale rozhodl zpracovávati látky
domácl a řešiti časové otázky v nich skryté; jen stručné
narážky a nápovědi v pozdě.íŠich dílech svědčí, že jeho
obraznost nezapomněla úplně na prvky, které karavany
učených i básnických exotiků snesly do romantického
písemnictví z různých končin bohatýrského a malebného
východu. K některým postavám a námětům vrátil se,_ byt
jen zkusmo a bez konečného úspěchu, Svatopluk Cech
několikráte, k žádnému častěji než k staroarabské
pověsti o Antaru.

Znalci a dějepisci písemnictví arabského
překonávají se v chvále nejproslulejšlho ze sedmi pěvců slavené
Muallagaty; cestovatelé po Arabii a Syeii snášejl doklady,
kterak po třinácte stolet! uchovává se v lidu skvělá
povest beduinského Bayarda, jenž byl rekem i básníkem
v jedné osobě; román o bohatýrských jeho činech
náleží k nejpopulárnějším knihám předn! Asie, avšak
literatury evropské nechaly doposud takřka nepovšimnuta
tohoto velkého hrdinu VII. stúleti. Dvě okolnosti dodaly
autoritativní váhy proslulosti Antarově: básn!ka doby
předislamské stále připomínala lidu věřícímu jeho kasida
vyšitá zlatými p!smeny na hedvábí a zavěšená v
svatyni kabské, národnlho bohatýra arabského uctil
Mohamed, mladšl jeho vrstevn!k výrokem, že jest jediným
z domácfch reků, které by byl rád osobně poznal. Je-li
Antarova kasida, opěvujicí s mohutným sebevědomim
vlastni statečné činy a jejich nástroje a s rytiřskou
horoucnost! lásku k milence Able, typickým přlkladem
staroarabské lyriky předmohamedánské, jsou historické