náleží také jiskrný humorista drobného formátu, předčasně zemřelý, František Jaro·
mír Rubeš (1814-1853), který ze svého mládí, radujícího se z piva, tabáku a zpěvu,
dodával společenským zábavám vlasteneckých šosáků vtipné deklamovánky. Jeho
povídky a humoresky, z nichž sterneovský "Pan amanuensis na venku" jest nej'
lepší, nedorostly nikdy románové šíře a závažnosti, ba mnohdy se nepovznášejí
nad úroveň skvěle vypravované anekdoty. Ale ať zobrazuje Rubeš, přítel i ka·
ratel maloměšťáctví z myšlenkové blízkosti Langrovy, titěrný malosvět před.
březnové Prahy a venkova kresbou typických figurek nebo burleskním příběhem,
poznáváme v něm bystrého pozorovatele ostře karakterisujícího pera, úsečného
a reliefního vypravovatele a humoristu, který s útrpným veselím stojí nad
pošetilým mumrajem života; kdykoliv se po něm z genrového pozorování rodila
realistická povídka, vždy, třeba mimoděk, navazovala na Rubše.

Do kruhu mladších romantiků, kteří se shromažďovali kolem literárních
podniků Tylových, náležel také jeho Erbenův a Rubšův vrstevník, Karel Hynek
Mácha (1810-1836); první význačný Pražan uprostřed literátů z venkova, Když
26letý advokátní koncipient, jehož hlavní dílo bylo s odporem ve veřejnosti orl·
mítnuto, umíral v Litoměřicích opuštěn v bídě, nenadál se žádný z jeho druhú,
že je všecky v budoucnosti svým významem zastíní. Též Mácha napodobil zprvu
lidovou píseň, psával vlastenecké básně, pokoušel se o historický román II la
Walter Scott, rozstřihoval rytířský středověk český do romantických dramat a
přece hyl docela jiný, než jeho literární druhové; cítil to sám a proto se nedivil,
když ho Palacký a Čelakovský posuzovali nepříznivě. Temperament smyslný a

J osel Mánes: "Kde domov můj?"

8*

115