384

.S:'-iĚMY ZVÍŘAT'.

Skvělá, úspěšná pout po Evropě začíná: lidé podivují
se umění zvířat a napodobují je o závod.

Do tohoto málo vtipného a málo rozmanitého rámce
<lějového, k němuž se částečně vrátil i Svatopluk Čech ve
-svém satirickém ,Hanumanu' (1884), vešla se
Vinařickému parodie a persifláž všeliká. Celek míří proti
-modernímu parlamentarismu a repraesentativní vládě
ústavní na jedné, a proti raffinované, předrážděné
kultuře západní, především pařížské na druhé straně.
Politický a sociální rozvoj moderní Francie od velké
revoluce až po socialismus třicátých let pronásleduje se tu
právě tak jako žurnalistika, filosofie, literatura nové doby;
záliba ve vzrušení divadelním, shon po módních
novotách a výstřednostech odmítá se tu týmiž prostředky jako
germanisace a maďarisace; demagogické chvastavosti
posmívá se autor s touže jízlivostí, s jakou ironisuje
novověkou policii. Nejsou to narážky jemné a
duchaplné; naopak, vše jest zřetelně naznačeno a rozvlekle
provedeno: allegorické zakuklení namnoze padá a
zůstává holá tendence. Kde Vinařický zprvu chtěl bodati
fleuretem, bije brzy těžkou palicí; kde chtěl lehce
ironisovati, brzy hrubě spílá; kde chtěl drážditi, brzy
rozlaďuje. Vinařický nestojí nad svojí látkou, nýbrž
podléhá jí opětovně a ztrácí tak rovnováhu. Technicky jsou
,Sněmy zvířať dílo ceny nepatrné. Dva souběžné děje
nejsou nikterak sladěny; tón causeristický ustupuje
namnoze duté deklamaci; verše jsou kulhavé a nedbalé,
obrazová výzdoba chudá. ,Sněmy zvířať nejsou zajímavy
svojí literární, nýbrž svojí dokumentární hodnotou. Avšak
mnohem zajímavější než dílo samo jest jeho literární
·ohlas v českém písemnictví. Leč vylíčení odporu, jejž