376

ŽiVOT VINCENCE ZAHI{ADNÍKA.

daxi, paedagogové nalézali v Lessingových bajkách
zalíbení. 1

U nás přeložil Lessingovy bajky Dom. Kinský (1816),
leč nedovedl jim získati pronikavého úspěchu.
Jungmanve ,Slovesnosti' kolísá mezi bajkou lafontainskou a
aesopskou, ale důrazem, který klade na poetičnost v bajce,
přiklání se spíše k oné než k této. Ukázky jeho 2
předvádějí rovnoměrně oba hlavní směry bajky.

Důsledného stoupence našel Lessing na naší půdě
teprve ve Vincenci Zahradníkovi (1790-1836).~
Učeného theologa, jenž mužná léta strávil jako biskupský
bibliothekář, konsistorní tajemník a professor bohosloví
na semináři v Litoměřicích, vedl k skládání bajek předem
zájem filosofický a paedagogický. Již r. 1818. přinesl
,Hlasatel' od Vincence Zahradníka ,Rozjímání o
některých stránkách praktické filosofie'; později pak
pracoval Zahradník, zejména v době prázdně na farách
v Zubrnicích a Křešicích, o soustavných rukovětích
filosofických, jmenovitě psychologie a logiky, jež zaležely
nebo ztratily se v rukopise; též praktická paedagogika
jej zajímala, jak svědčí dlouholetá součinnost při redakci
,Schullehrer-kalender'.4 Nadšený stoupenec filosofického

1 Srv. B. V. Spiess, Lessingova theorie bajky vzorem
methody sokratické, ,Paedagogium' 1886.

2 Jsou tu výííatky z Chmelova překladu Phaedra, z
Čelakovského převodu Krylova, z Lessingových bajek přeložených
Kinským, z původních pak bajek ukázky z Langra, Sychry,
Pařízka, Puchmajera a Zahradníka.

3 Životopis Zahradníkův podává Ant. Rybička v ,Přednich
křisiteIích národa českého', v Praze 1883, na str. 279-285
a A. Hobl, Život a působení V. Zahradníka, v MI. Boleslavi 1881.
4 O filosofické činnosti Zahradníkově viz níže.