36-

MARIE ANTONIE.

nabývají dopisy literárního rázu a mísí zájem
vlastenecký s klášterní sentimentalitou, jíž tehdy i
Čelakovský podléhal. 2 Zvláštní staromódní, vybledlé kouzlo
leží na jejích listech Čelakovskému, který do přátelství
se starou pannou, libující si v homiletických floskulích
a v rozvážném poučování, přinášel dobrodružnou
zvědavost a mladistvou vroucnost, prožívaje patrně to,
co jeho světlý vzor Goethe procítil ve Frankfurtě
u nohou stárnoucí slečny Susanny von Klettenberg,
zvěčněné pod jménem ,krásné duše' ve ,Wi1helmu
Meisterovi'. Dobová tato zajímavost smiřuje též s
lekturou tří drobných povídek Marie Antonie: ,5 e r a fk a'
(1826), ,Myrhový věneček' (1828) a ,Keř
rozmar i.n o v ý' (1830), napsaných úplně ve stopách
romantické belletrie pro mládež od Chr. Schmida (1768-1854).:1
Jako dobrodušný augsburský kanovník, jehož dětské
barvité povídky darem se přinášely všem německým
i českým dětem po způsobě hraček a mlsků, tak i Marie
Antonie upravovala rytířskou, měšťanskou a klášterní
romantiku pro vnímavost mládeže a slučovala naivně
moralistní tendenci příchuti církevnické s poločeskou,
pološvábskou poesií hlubokých, šumějíclch lesů,
starobylých hradů, drobných městeček.

Nejplnějšího výrazu došla klášterní sentimentálnost
na půdě české až koncem let třicátých ve verších, jež
KAREL Eu GEN Tupý čili literárním jménem BOLESLAV
2 Viz Sebrané listy Fr. L. Čelakovského, v Praze 1863,
str. 519-539: ,Listy jeptišky Marie Antonie k Čelakovskému.'

:I Díla Chr. Schmida, jež v úhrnném vydání (1856-1861)
zaujímají 30 velkých svazkfi, byla v letech 1819-1848 do
češtiny přeložena všecka; v letech 1858 -1864 vyšlo pak souborné
české vydání, pořízené od Josefa Pečírky.