FOHMY HUMORISTIKY HUBŠOVY.

227

roveň. Když již r. 1827 Lindovy ,Rozličnosti' byly přinášely
satirické zprávy a dopisy z Kocourkova, vytvořil r. 1832
Langer na tomto základě SVll j satirický ,D e n v K
0c o u r k o v ě'; o V čtyřicátých letech vrátil se kruh
,Palečka' k humoristice Kocourkovské, vedle dotčeného
Rubšova ,Popisu" který poprvé byl otištěn r. 1843,
ohlásil se i V. Filípek snůškou ,P a mě t n o s t i K
0c o u r k o v s k é', a koncem desetiletí též Prokop
Chocholoušek vydával své humoristicko-satirické čtení ,K
0courkov'.7

I tam, kde Rubeš neužívá některé z obvyklých
forem humoristické drobnomalby, často se chýlí k
typické formě vypravovací. Dějovým středem četných
jeho humoresek jest scéna cestovní; někde projevuje
to již titul prací jako v dvoudílném ,S m ut n é m vy r
ažení ve Hvězdě' a v ,Putování Šárkou'; někde
takový ,,-ýlet přímo zasahuje do vývoje dějového
(,L cll cen aby I, leh cep o z byl'); někde novella není
než snůškou episod cestovních, na př. ,Kd o v í, k čemu
to dobré' a zejména ,Pan amanuensis navenku
aneb Putování za novellou'. Humoristická
novella ta bývá pokládána za nejlepší prosaickou práci
Rubšovu; skutečně lze na ní studovati přednosti i
nedostatky rozmarné belletristiky jeho. Rubeš jest tu
humoristou: lehký rozmar obestirá radostné i trapné
události cestovní pana Antonína Prášila, novopečeného
amanuense; vlídný úsměv jest rozestřen nad krajinami
i sceneriemi jeho pouti; vše působí dojmem kapriciosní
hry vtipu, nálady, citu. Snad jen v ,Panu Troubovi,
n e b o kdy ž ch Y b í uče n ý, ch y b í hod n č' a

I; Slovn. 1. díl, str. 642 tohoto spisu.
, Viz II. díl, str. 795 tohoto spisu.

16*