II.

život ženský. Jeho představitelka M. D. Rettigová.

Kultura lásky. Hřbitovy.

Žena, kterou české besedy a české bály získaly
české společnosti a částečně i české literatute, odpovídá
svým charakterem maloměstskému světu českému doby
restauračnÍ. Rozvážně rozděluje svůj citový život na
city všední a sváteční, svůj čas na drobnou domácí
práci a sentimentální pohnutí, rozpolťuje svoje srdce
mezi vzdychavou náměsíčnou lásku k vysněnému
mužskému pteludu a mezi počestné nudné manželství,
ohraničené špižírnou a postelí, plotnou a prádelníkem.
Čte Jeana Paula s pletením v ruce, vzdychá nad
\Vertherem při pteslazené kávě, ptipravuje se
Claurenem k usnutí. Jako útloboká dívka s rozpuštěnými
kadeřemi ptijímá tajně od. milence sentimentální
svazečky veršův, a jako spořivá, zavalitá hospodyně
nepřipouští, aby muž zbytečně vydával peníze za knihu.
Jako unylá panna vystupuje v rytířských kusech při
domácích divadelních představeních, a pak jako
praktická manželka ,obyčejně nabídne muži, chce-li jíti do
divadla, že za ty peníze koupí raději husu k večeři.' 1

Tak představuje ženy čtyřicátých let typická
MAGDALENA DOBROMILA RETTIGOVÁ (1785-1845).2 Dcera
vrchnostenského purkrabího a choť zkoušeného radního

1 K. Světlá v ,Upomínkách', str. 48.

2 Životopisná data o Rettigové shrnula T. Nováková v
přednášce ,0 životě a působení M. D. Rettigové' (v Litomyšli 1885).
Biografické příběhy Rettigové scénicky zpracoval, v rámci
starobylé Litomyšle inscenoval a zpopularisoval A. Jirásek ve
veselohře ,Magdalena Dobromila Rettigová' (v Praze 1900). O jejim
choti Janu A. Rettigovi viz tohoto dila sv. ll, na str. 658 a 659.