ČgSKÉ BÁLY.

201

stavitel tehdejší pruměrné novellistiky J. K. Tyl ujímal
se hfičky té literárně i veřejně. 6 Roku 1841 uspořádán
dne 5. února v Konviktě první český bál: Němci
vtipkovali o zkoušce z Nejedlého grammatiky u vchodu a
o tanci kolem Jungmannova Slovníku; tanečníci dávali
svým dámám hádati národní písně, podle nichž složeny
tance; vysoce moderní tanec polka, vzniklý v třicátých
letech na půdě české, zavdával příležitost k
etymologis narážkami na shodu českopolskou; starostliví měšťané
studovali první ryze český ,potravní' lístek - nadšení
bylo všeobecné. Po osmi letech však zápal bálový, jenž
stoupal v prvních rocích, převalil se zřetelně; český
hovor na plesích stal se samozřejmým, pražská
měšťanská společnost byla pro českou zábavu získána,
i sám Tyl, někdejší horlitel pro takové zábavy, si přál,
,aby národnost naše i z jiných stránek propukávala,
nežli jsou české masopustní kousky.' 7

Jak těsně souvisely tyto plesy s životem literárním,
neukazují jen četná jména spisovatelů mezi
pořadatelstvem, nýbrž i miniaturní plesové almanahy ,P
0mněnky' k tanečním pořádkům od r.1841 do r. 1847
přikládané. Kotlárovské schematické sloučení erotiky a
vlastenectví, Čelakovského ohlasy písně lidové, jeho

6 Látku, zpracovanou zevrubněji Al. Mattuškou ,České
bály' (ve ,Květech' r. 1885), vyčerpává Č. Zíbrt v díle ,Jak se
kdy v Čechách tancovalo' (v Praze 1895) str. 306-334; ze
současných belletristických dokumentli srv. zejména arabesku ,Marie'
od J. K. Tyla v ,Pomněnkách' z roku 1845 a anonymní črtu
,Prázdniny' v almanahu ,Věneček uvit k 30leté památce nalezení
Rukopisu Královédvorského' (v Králové Dvoře roku 1847), 
v obou pracích malebně vylíčen účinek českých besed na města
venkovská.

7 Srv. Zíbrt na uv. m., str. 322.