POŽlTKÁŘSTVÍ DOBY.

19-

jiskrné víno, tam měšťanský pěvec let čtyřicátých opěvuje
džbán piva; kde v době ranního obrození vyskytují se
bajky o vinařfch, tam doba restaurační rozpřádá
dramatick:t vypravování o sládcích; básníci první
novočeské školy básnické procházejí se vinicemi a s
pohárem vína v ruce škádli fiktivní milenky, skupina
Rubšova uchyluje se do stinné zahrady pivovarské a
nad džbánkem připíjí solidním měšťankám; starý spor
jednotlivých druhů a ročníků vín ustupuje ve veršování
diskussi piva nadkvasného a bavorského, a mnohý
,Iaudator temporis acti' s panem Doupnákem (J. P.
Koubkovo ,Rokoko' v Č. Včele 1847) vzpomíná dob,
kdy ,pražský ležák místo bavorštiny ostřil hostům na
zvěřinu chuť.' Není bezvýznamno, že právě v těch
letech (1842) založen byl měšťanský pivovar v Plzni.
Ženy velebí kávu a pořádají kávové společnosti,
tolikráte šlehané satiriky; typická představitelka tehdejšího
ženství M. D. Rettigová vyslovuje ten kultus již titulem
jedné ze svých kuchařských knih: ,Kafíčko a vše, co
je sladkého' (1843). S nedělním krojem obléká filistr
nedělní city. Dopoledne kleká u hrobu a oltáře,
odpůldne podniká výlety a s nadšením dobrého šosáka
nevědomky karikuje rousseauovské nadšení pro
přírodu. Romantičtí básníci objevili kouzlo divokých úd oJi
a strhaných skal, a měšťák s celou rodinou putuje do
Šárky; sentimentální lyrikové zpívali o vlnách a březích,
a měšťanstvo let čtyřicátých na loďkách odváželo své
nadšení i svůj proviant do Chuchle; kreslíři zdobili
almanahy naivními guirlandami z růží, a dívky za
nedělních odpůldní sentimentálně skláněly se nad růžovými
kříky ve Wimmrových sadech u Kravína. Rubeš vtipně
vylíčil humoristické pozadí těchto pražských výletů.