194

PRAHA LET ČTYŘICÁTÝCH.

ulicích prvních dvě stě plynových plamenu, jež dlouho
zůstaly samy. Přirozené ptítmí bylo stupňováno
pološerem umělým. Staré legendární tradice rozestíraly své
závoje nad městem: v zrušených klášteřích obyvatelé
slýchali v noci písně mrtvých jeptišek, hudbu duchů
na varhanách, z poloozářených kaplí starých chrámů
pověrčiví Pražané vídali o půlnoci vycházeti stíny světefi,
hluboko do večera plály na rodinných oltářích mezi
koulemi z barevných skel a vásami s pestrým kvítím
svíce a kahany; tradice doby protireformační ještě vždy
zůstávaly živy.

S úzkostlivou důsledností zachovávalo obyvatelstvo
rozvrstvení společenské podobně, jako neúprosně dbalo
toho, aby židé neopouštěli svého ghetta leda v den
sobotní, a tehdy aby se objevovali ve svých
předepsaných krojích, ,starší muži v tříhranných kloboucích,
bílých punčochách až po kolena, krátkých spodcích,
střevících s přaskami, ve fracích se širokými šosy a
vyšívanými výložky; ženy v kabátcích a krátkých sukních,
širokých světložlutých fěrtoších a zlatých kulatých čepcích,
kteréž u mnohých z nich byly pokryty lepokamy, vrou·"
beny skvostnými krajkami čela jim zakrývajícími, pod
nimiž nesměl dle zákona ani nejtenčí proužek vlasů se
objeviti'.3 Bohatí kupci, jejichž obchody sahaly
tradicemi do daleké minulosti, mocní peněžníci, kteří udržo"
vali styky se šlechtou a kněžstvem, odlišovali se od
měšťanu provozujících živnosti a pyšnili se názvem ,le
beau monde'. Zámožní sládci, pyšní mlynáři a pekaři,
honosní řezníci a osobiví dřevaři pohrdali jemnou
elegancí této bohaté vrstvy a střídali denní zaměstnání
mezi chasou v kouři, dýmu, prachu, s nedělnímI výlety

3 K. Světlá v ,Upomínkách', str. 188.