PALACKI<;HO PRŮPRAVA A PŘÍPRAVA HISTOH. 127

grafii první dílo tohoto druhu. Legend dotkl se však
Palacký jen zběžně v dodatku; v husitské době pak
z neznalosti pominul i kroniku Táborskou; neznal
patrně ještě aní Mladenovice - tak nedokonalá byla
tenkrát znalost doby, již byl Palacký zvolil původně
za vlastní pole svého studia.

V březnu r. 1831 uložili stavové po delším
jednání, jehož zdaru překážel odpor vídeňské vlády,
Palackému, aby napsal české dějiny ve 4-5 svazcích. Od
r. 1830 Palacký se k této velké práci, jež měla pllvodní
plán jeho o husitstvu zatlačiti cele do pozadí,
připravuje, a přípravou k ní je vlastně všechna dějezpytná
činnost jeho odtud až do r. 1848. Musilo býti zajisté
dříve vykonáno mnoho a velkých prací předběžných, než
bylo lze přikročiti k dílu samému, na něž Palacký sám
kladl požadavky největší, v duchu svých methodických
studií průpravných i na základě pozdějších zkušeností
pražských, z nichž zejména v tom hlásí se v Palackém
historik moderní, že nechce dějiny své míti pouze
dějinami politickými, ale chce v nich obsáhnouti i vývoj
kultury duševní a hospodářské. Především bylo potřebí
podniknouti rozsáhlé propátrání archivův a knihoven,
doma i v zemích sousedních, zejména ve Vídni, - r. 1837
pracoval Palacký, jeden z prvých badatelů zaalpských,
i v archivu Vatikánském (výtěžky této jízdy italské
registroval v publikaci Učené Společnosti z r. 1838
,Literarische Reise nach ltalien im J. 1837') a skoro každého roku
podnikal několikanedělní cestu archivní do ciziny. Bylo
však třeba opatřiti si i nejnutnější pomůcky k zpracování
materiálu (sem náleží na př. malá praktická
chronologie středověká, již Palacký r. 1829 vydal v Čas. Čes.
Musea pod titulem ,Všeobecný staročeský kalendář')