120

PALACKÝ JAKO ORGANJSÁTOR.

nebyl ve skutek uveden; stavové se posléze rozhodli pro
jízdecký pomník císaře Františka, jehož nelogičnost
Palacký předem důmyslně odsoudil. 16 Museu odpomoženo
částečně až r. 1845, kdy stavové zakoupili pró ně Nostický
palác na Příkopech č. 85, v němž zůstalo do r. 1891.

Dokonale zdařil se však Palackému druhý záměr,
vnitřně reorganisovati museum, když dne 2. června
r. 1841 stal se jeho jednatelem, jímž zůstal po jedenácte
let. 17 Proti přírodovědeckému směru hraběte Kašpara
ze Šternberka zahájil obrat k historickému pojímání
vlastivědy, a naprosto vyloučiv z okruhu činnosti
musejní zájmy praktické, důsledně směřoval ku provedení
své dějepisné koncepce účelů musejních. Zvláštní důraz
kladl na zřízení archivu, diplomatáře, sbl rek uměleckých
i oddělení archaeologického a obrátil k nim hlavní
zřetel,18 jsa podporován v správě i v úřednictvu musea
řadou osobností, jež náklonností i studiem tíhly k
historia archaeologii, jako Janem rytířem Neuberkem, s jehož
součinností r. 1843 založil,Archaeologický sbor
m u sej n I', K. J. Erbenem, J. E. Vocelem a kustodem
Hellichem.19

Postavil-li Kašpar ze Sternberka, jako věrný
16 Gedenkblatter str. 115 a Drobné spisy III, str. 289.

17 Tuto činnost Palackého zevrubně líčí V. Nebeský,
,Dějiny musea království českého', v Praze 1868, str. 105-144.

18 Viz Palackého stať ,Was dem bohmischen Museum Not
tuť a ,Wiinsche, das bohmische Museum betreffenď (obě
v Gedenkblatter str. ) 16-124 a Drobných spisech III, 291-296),
jakož i německé, samostatně vydané memorandum ,Das
vaterlandische Museum in Bohmen im Jahre 1842' (překlad v Drobných
spisech III, 299-324).

19 S břitkou ironií a nevázaným rozmarem, za nimiž se
skrývá pronikavá kritika, vylíčil Havlíček toto
archaeologickohistorické údobí musejní správy v ,První generální schůzce ée-