Vll.

Palacký jako organisátor práce národní a vědecké.

Stále se zvyšující úroveň české literatury naukové
vedla r. 1829 ke vzkříšení oblíbené myšlenky
literárního našeho obrození: ku přípravám české vědecké
encyklopaedie, na niž pomýšlel již Fr. Procházka, potom
r. 1816 a 1818 Jungmann sám a r. 1820
Jungmans Preslem a Purkyní.1 V říjnu r. 1829 ujal se plánu
energický Palacký, a uvědomiv nejprve řadu spisovatelů,
požádal, dobře znamenaje nedůvěru vlády ke schůzkám
české intelligence, nejvyššího purkrabího hraběte Karla
Chotka podáním ze dne 4. října 1829 za svolení ke
schůzím, potřebným pro přípravy na reální
encyklopaedický slovník. Stručně udal důvody nového
podniku: nákladnost cizích slovníkových děl a jejich
nespolehlivost ve věcech českých, a nastínil obsah
chystané encyklopaedie, která měla obsahovati: ,1.
základní pojmy a souhrn nejnutnějších věcí ze všech
oborů věd a umění; 2. vlastivědu ve příčině dějepisné,
statistické, místopisné a průmyslové; 3. vysvětlení
českého názvosloví ve vědě, umění a řeči obchodní.' ~
Když došlo svolení, shromáždili :se dne 12. listopadu
1829 účastníci u Jungmanna a Palacký formuloval své
zásady pro nové dílo. Rozděliv látku na tři sekce:
historickou i zeměpisnou, přírodnickou i technickou a
filosofickou i filologickou, vypracoval další zásady utřídění
věd, vytkl hlavní principy, podle nichž měli býti
sta
1 Monograficky zpracoval látku Rudolf Dvořák ve stati
,Snahy Fr. Palackého o vydání české encyklopaedie', Památník
Palackého str. 336-366; srv. též ,Lit. českou XIX. stol.' II, 542.
2 Gedenkblatter str. 77-79, Drobné spisy III, 326-32R.