l'ALACK\' .JAKO !{EDAKTOlt.

97

rárního živého tvoření; k osvědčeným pracovníkům
přistupovaly sily nové, objektivní přehled produkce
domácí doplňován byl vyhlídkami do cizích oblastí
kulturních; poetický klassicismus, jenž se jevil ve
vybraných překladech, smiřoval se s romantismem nové,
svěží produkce básnické; retrospektiva historická pojila
se s případným zájmem o otázky přítomnosti.

Kollár, Čelakovský, Vinařický, Macháček,
Chmelenský, Kamenický, Kamarýt, Koubek, J. J. Marek,
Turinský tiskli tu své verše; i pro Langrův ,Den v
Kocourkově' našlo se místo; Macháček a Klicpera podali
dramatické ukázky. Šafařík, Svoboda, Malý, Čelakovský
vtiskovali listu význačný ráz literárně historický;
Chmelenský s Vinařickým a Čelakovským vedli vedle
redaktora rubriku kritickou, Macháček a Chmelenský
soustavně glossovali události divadelní; od r. 1831
přibyly též stati přírodovědecké a technologické.

Uprostřed tohoto čilého ideového ruchu stojí
redaktor sám, činnější než všichni ostatní, vždy bohat
novými myšlenkami a plány, vždy připraven k činu a
práci. Nestačí vždy jeho životní takt, nýbrž časem jest
potřebí energicky zasáhnouti. Zájem věci žádá, aby
z Jungmannovy stati ,0 klassičnosti v literatuře'
vypuštěna byla invektiva na Jana Nejedlého; Palacký
odvažuje se krátiti, ač ví, že novomilci se ho odřeknou.
Metrické a stilistické změny v ,Nápisech' a odmítavé
stanovisko k stati ,0 jméně národu Slovanského',
filologicky absurdní, nadto namífené proti Dobrovskému,
uvaluje na Palackého sanguinický hněv Kollárův; 18
Če
18 Srovn. stal A. Truhláře ,Z redaktorských příhod
Palackého', v Památníku Palackého na str. 290-298.

Literatura česká devatenáctého století. ULIL

8