ČESK~; !\1USEU,",I V l'ALÁCl ŠTKRNBERSKf:M ~A HRADČA:-lECH.

sbírky v paláci někdy Sternberském za rtsidencí
arcibiskupskou na Hradčanech, byly odlehlé a nevhodné;
předseda Kašpar ze Šternberka dal se příliš ovládati
vlastními přírodovědeckými zálibami a zanedbával
historickou stránku musea. Tak instituce, jež činorodě měla
zasáhnouti do duševního života v Čechách, stála mrtvě
a opuštěně mimo veřejnou pozornost a veřejnou
působnost. Kašpar i František Šternberk těžce nesli tento
neutěšený stav věcí. Jednoho hovoru o tom, dne 20.
prosince 1825, byl v paláci Šternberském vedle
Dobrovského účasten i František Palacký. Rozmluva vyšedší
z beznadějného stavu musejního, záhy se proměnila ve
vášnivou diskussi o národnosti. Dobrovský se sdílel
o skepsi Kašparovu, kdežto v hr. Františkovi nalezl
Palacký spojence pro své zásady národnostně obrodné.
Palacký střetl se zejména se svým učitelem, jemuž vyčítal,
že zanedbává živý jazyk český, a uchvácen pronesl