84

MUSEA ZEMSKÁ V RAKOUSKU.

rovým zaručovalo novému podniku žádoucí všestrannost,
jíž se nedostávalo mnohým obdobným zřízením v zemích
jiných.

Idea museí, vzkličivší z uměleckého nadšení pozdní
renaissance a jednostranně oplodněná v XVII. věku
zálibou v kuriositách, nabyla na rozhraní XVIII. a
XIX. století jmenovitě na půdě rakouské konkretních
tvarů v instituci museí zemských. Všestranný vědecký
zájem o nejrozmanitější obory vědní, národohospodářské
a průmyslové snahy reformní, mocně probuzený interes
vlastivědný, stále vzrůstající pokroky věd přírodních
seskupuje osvícenství ve všeobecných institutech zemských,
zřejmě stojících proti podobným museím říšským.7
R. 1802 zřízeno bylo z odkazu hr. Františka Széchenyiho
uherské národní museum v Pešti, v němž sbírky
přÍrodovědecké udržovaly rovnováhu se sbírkami
starožitnickými; r. 1803 daroval štědrý testament
sedmihradského státníka Samuele von Bruckenthal městu Sibini'
museum, bohatší poklady uměleckými než přírodními.
Nad jiné účinně působilo ,Johanneum' ve Štyrském
Hradci, v němž bystroduchý arcivévoda Jan r.
181stvořil zanedbané zemi skutečné duševní středisko: věda
i umění, historie i technologie, přírodní bohatství i
archaeologie nalezly tu přístřeší. Brněnské museum Františkovo,
r. 1818 péčí Moravsko-slezské společnosti pro
zvelebování rolnictví zřízené, klonilo se jednostranně k
oekonomii a přírodopisu, ovšem v souhlase se směrem svých
zakladatelův.

7 Rozbor otázky organisační podává von Eitelberg v stati
,Centralisation oder Reform der Museen' (Oesterr. Revue 1863, II);
srovnej též spisek Palackého ,Oas vaterlandische Museum in
Bohmen im Jahre 1842' (otištěný v Drobných spisech III, 299-324).