pALACK~;JlO PRÁOE AESTHETICKÉ.

73

jména Kanta, záhy obsáhly celý obor krasovědy antické,
renaissanční, klassicistské a romantické. Nezávisle na
zapadlém Kollerově přehledu ,Entwurf zur Geschichte
und Litteratur der Aesthetik', prvním pokusu svého
druhu, přehlíží Palacký kriticky a historicky vývoj
aesthetiky; vytýká s jasností a soustavností základní
principy význačných aesthetiků; charakterisuje
individuality i celkové směry v antice a v italské, francouzské
a německé krasovědn(, spekulaci novověké; souhlasně
s osvícenstvím své doby naprosto pomíjí aesthetiku
středověkou, jíž vděčí za ústřední ideu vlastní
aesthetické theorie; vylučuje, jako všickni klassicisté školy
Kantovy, z aesthetiky theorii umění; často místo
klidného výkladu a soustavné kritiky klade nadšené horování
souhlasu i podivu. Jeho souhlas náleží platonskému
idealismu, především pak aesthetickému intellektualismu,
jak formulovala jej anglická spekulace XVIIl. věku,
s níž však neshoduje se Palacký v stotožňování dobra a
krásy a kterou doplňuje důslednou methodou
psychologickou. Tak dospívá úplné samostatnosti vzhledem ke
Kantovi, na jehož základech se vzdělal, a tak přistupuje
se skvělou vědeckou výzbrojí i s podivuhodnou vnitřní
svobodou k úkolu samostatného uvažování a
filosofování aesthetického.
I
Leč aesthetická theorie Palackého, jak ji vyložil
v kusé ,K r á s o věd ě č i I i o krá s e a umě n í k n
ih ách pat e r Ý ch', souvisí nejen se západoevropskými
theoriemi aesthetickými XVIII. věku, nýbrž i s duševním
okolím, v němž Palacký vyrůstal. Vlastní ideou krásy
jest mu ,božnost, jestotný obsah všech konečných účelů
života duševního, jakoby srodnost a podobnost Bohu

11 L. (ech v Památníku Palackého na str. 390~40:?