48

,PŘE MY BLO VCl.'

krásná róže'; do druhého pozdního vydání nově přijatá
skladba ,Pěvec neznámý' staví nejen v protivu cizí
poesii rytířskou a domácí básnictví národní, nýbrž
i v slohu rukopisné romantiky definuje národní pěvce
jako nositele posvátných tajemství vlasteneckých.

Elegický dojem, jejž Vocel duchem prožívá v
mohutné periodě dějinné, osudem jsa upoután k době
politické mdloby, srovnati lze s bolestným steskem, jejž
v mládí pociťoval, podivuje se v městě hospodářsky
ujařmeném pomníkilm politické i majetkové moci.!
Zádumčivý ten tón Vocelem nejvroucněji vyzpívaný
v ,Elegiích Beskydských' (v ,Květech' r. 1839),
jenž v dějinách vidí ponurou minulost, z které
nezilstalo přítomnosti nic než vyčítavě malý dnešek, jest
v ,Přemyslovcích' dosti hojný; jsou jím podloženy básně
,Duma u hrobu Přemyslova', ,Duma posledních pohanil',
,Moravské pole', ,Vidění' a ,Hroby Přemyslovcil'. Ale
zádumčivost jest přehlušována tendencí, smutek
vlasteneckým programem, tichá reflexe běžným slovanstvím:

Vocel použil kronikářských údajilv, aby hřmotně
velebil řeč a národnost, českou politickou
autonomii vládu slovanskou, domácí svobodu i lidovou poesii,
aby odsoudil odrodilství a nevděk rodákil, germánskou
závist i maďarskou dobY\Tačnost.4 ,Přemyslovci' jsou
úhrnem dilkladné kompendium vlastenecké didaktiky.

Leč ze čtyř těchto ideových kořenil, z rytířského
romantismu, z kultu fiktivní slovanské dávnověkosti, z
historického elegismu a z konvenčního vlastenectví vyrilstá
dílo chatrné a mdlé. Chronologická excerpta z kroniky
netíhnou k nižádnému ústřednímu bodu; bez uspořádání,

4 Doklady zevrubně snesl Jaroslav Vlček na uv. m., str.
116-118.