,PÍ{gMYSLOVCI. '

chaeologickou vědu na rozhraní století, vzdouvá se
v třicátých a čtyficátých letech ve Francii i Německu
mohutné proudění duchů, talentů, dilettantův a
amateurův, a pod válečnými hesly ,antiquités nationales' a
,die Kunstgeschichte' za vedení ďAgincourtova, brattí
Boisserée, Kuglerova a Otteova podniká soustavnou akci
pro gotiku, v níž v XVIII. věku uctívá německý ,Sturm und
Drang', modlící se u hrobu Erwina von Steinbach, ryzí
umění národní, kdežto Viollet le Duc v století XIX. ji
definuje jako typický projev národní povahy francouzské.2
Syn gotického města pfivinul se k tomuto směru,
modifikoval si jej v českém národním smyslu a podepfel
jej idealistickou spekulací aesthetickou. Vyžaduje
vyjádfení posvátné krásy duševní formou symbolickou a
nalézá vyplnění svého požadavku jediné v kfesťanském
umění gotickém. 3

Čím mu jest v oblasti umělecké gotika, tím jest
mu v životě stfedověkém vůbec rytÍfstvL V obšírné
úvaze o rytífství ve svých ,Grundzlige der
bohmischen Alterthumskunde' (1845) Vocel důrazně
prohlašuje rytífství za blahodárnou a nevyhnutelnou
formu stfedověkého života, nutně plynoucí z reakce
kfesťanství proti hrubé válečnické povaze mladistvých
národů; snaží se však samostatně ukázati, že ještě pfed
uvedením chevalereskního rituelu francouzského a
německého vládl v (echách ,pravý národní duch rytífský'
a uvádí jako jeho doklad tažení českých vojů proti

2 Obšírně o těchto cizích vlivech na archaeologický a
kulturně historický názor Vocelův vykládá ve své úvaze K. Chytil
na str. 14.-16.

3 Srovn. spisek , Vyvinováni křesťanského umění' (v Praze
r. 1852).