VOCELŮV ŽIVOT. VLIVY KUTl\OHORSKÉ.

37

od Klicpery po Macháčka oživují divadelní prkna
zástupy bojovných rytítu zúčastněných v nejrozmanitějších
státních akcích a zapletených do schematických poměrů
milostných; tehdy Klicpera i Tyl, Jan z Hvězdy i
Chocholoušek soustteďují zájem české novellistiky na
historickou povídku; tehdy pokládány jsou za
nejvýznačnější díla poetická veršované knihy Vocelovy, psané
spíše učeným historikem nežli rozeným básníkem a
pozorující i ptítomnost barevnými skly dějinné minulosti.

Dusledný historism V ocela básníka podložen jest
zevrubnými studiemi odborně dějepisnými, v nichž se
posléze úplně ztrácí jeho individualita spíše pedantická
než impressivní, a ukájí svuj pud detailního
sběratelství a monografického zkoumání, který byl silnější
nežli schopnost tvurčí; tato studia však vyrustají zcela
organicky z rodné půdy Vocelovy.

Kutná H'ora, v níž JAN ERAZIM VOCEL 1 se jako syn
duchodního kontrolora narodil 23. srpna r.
1802,ský
1 Zevrubného vylíčení zajímavého života Vocelova posud
se nedostává. Nejúplnější bíografická data podává J.Malý
v Riegrově ,Slovníku Naučném'. Když 17. prosince 1902
pořádaly ,Archaeologická komisse při České Akademii' a
,Archaeologický sbor Musea král. českého' slavnost na počest stých
.narozenin Vocelových, byla o ní vydána zevrubná zpráva, obsahující
přednášku J. L. Píče ,0 Vocelově Pravěku země české',
rozpravu K. Chytilovu ,0 působení Vocelově v oboru dějin umění'
a úvahu J. Vrchlického ,Vocel básník'. Pokud tato poučná a
nestejnoměrná publíkace podává úhrnný a soustavný obraz o
indiviqua/itě a činnosti Vocelově, bylo ukázáno v ,Listech
filologických' r. XXX., na str. 380-388. Vocelův význam básnický,
jitIiž naše úvaha předem se zabývá, ocenil v jemné a učené své
stati ,Jan Erazim Vocel co básník' Karel Šmídek v ,Osvětě', r. V.,
1875; Šmídkoyu stat, jež ,pf'es rozvleklo5t některých
aesthetických vývodů a přes násilnost některých parallel zůstává podnes