Básnickým epikureismem, evangeliem estetického i
životního požitku, hrou půvabných představ,
vybroušených slov, rozkošnických metafor, láskyplným kultem
všeho prchavého, křehkého, svítivého, virtuosním
formalismem rafinovaných tvarů a odstínů - tím vším
byl Jaroslav Vrchlický zakladatelem českého poetismu,
a to o dvě generace dříve, než heslo poetismu bylo
z vnitřní zkušenosti a potřeby poválečného pokolení
vyváženo a raženo. Tedy také zde se osvědčil, ač neuznán
a nevzýván, jako magnus parens české lyriky století
devatenáctého a dvacátého.

30