TOl

1 vy máte šlechtici býti nazýváni, ale jen
potud, pokud šlechetně žijete: neboť ode dávna
tkví mně v srdci to mínění a myslím, že
nebude vytrženo ze srdce, že šlechtictví ve
šlechetnosti počalo a že béře za své, když od
šlechettnosti seuchyluje.

František: Máš pravdu: neboť tak soudím,
že ctnost se neodkazuje a že kdo veliké
mrzkosti vědom si jest, má býti zcela
vzdalován od šlechty, třeba byl knížetem; a tvrdím,
že uchyluje se od slovutnosti předků svých,
kdokoliv činů, jež jej oslavily, nenapodobuje, a
velice pohrdám těmi t. zv. šlechtici, kteří mají
sice starožitný rod, ale skutky neslavné, kteří
množství předků mají, ale pražádných zásťuh
vojenských. Dále věz, že nenalezl-Ii by se
v rodě našem někdo, který by původem svým
k rodu tomu se odvolával, avšak v životě způ .•
sobem nejnižším a nejhanebnějším se vyzna~
čoval, toho že nebudu jenom nepokládati za
šlechtice, nýbrž nebudu s ním nic nikdy míti
společného.

Kupec: Jak čackým stavíš se ty, jenž tolik
loupeží, několik vražd z nečestné příčiny a
když nikterak se neslušelo, jsi spáchal.

František: Posuzuješ mne tu méně sprave-·
dlivě nežli zasloužím, ale rád snesu toho
bezpráví od tebe, jen když ve věcech
všeobecných ze lži tebe usvědčím; dnes mně neujdeš.
aniž bys byl usvědčen, když tě jsi vyznal, že
z ctnosti urozenost vychází: pročež směl bych