29
jeho povinnost provázel za město malý kousek
cesty, abychom si o něčem spolu pohovořili;
to vše jsem mu přikázal neozbrojenému, kdežto
sám předem tajně jsem se vyzbrojil. Když jsme
přišli do jakéhosi háje, přepadl jsem jej mimo
veškeré očekávání, zabil jsem jej bezbranného
krutě, úkladně; neboť mimo jiné rány vrazil
jsem do něho pětkráte meč a mrtvé tělo jsem
oloupil; posléze nevinného pověsil jsem na
strom, což Němci za vraždu nejpotupnější
pokládají.

Falaris. Docela dobře. Měl zavražděný
rodiče, kteří by jej oplakávali?

Tyran: Měl otce, a bylo mně líto, že neměl
již matky, která by ho též želela. Avšak
nesmírně naříkal otec, nesmírně bědovali i tři
bratří i jedna sestra, ze naděje své zbaveni byli.

Falaris: A potom?

Tyran: Nevydal jsem tělo těm, kteří je do
hrobu otcovského pohřbíti chtěli.

Falaris: To k věci zcela patří.

Tyran: Se světa dále dal jsem sprovoditi
váženého rytíře, ježto litovati a oplakávati smrti
svého nevinného druha se odvážil.

Falaris: Tak se sluší na tyrana, aby soustrast
trestal. Avšak potom nikdo se ti za to
nepomstil ?

Tyran: Hrozili mně, ale já, řídě se
všeobecným řízením, ježto ohromná vojska proti
mně již sebrána byla a již válka stála přede