27
Jovovi napadlo, aby tenhle odebral se
takovému učiteli a takovým věcem se učil.

Merkurius: Aby lidé měli výstražný příklad;
neboť onen tyran takto si ukrutně počíná,
avšak dojde trestu hodného své zvrácenosti.
Mně tótiž mimo to nařídil Jupiter, abych
císaři Maxmilianovi řekl, aby se o věci ty staral
a abych často 'jemu to t na mysl uváděl, že
(panovníku) po celou noc spáti se nesluší.

Charon: Obávám se, aby to nebylo bez
výsledku: n!cméně jdi.

Merkurius: Na žádný způsob bez účinku to
nebude: jednak Maxmilian jest řádný
panovník, jednak tohoto pro zločiny jeho velice
nenávidí, a zdá se, že již jej k soudu požene.
Ale nejdřívě toho odvedu, pak onu službu
vykonám. Nejprve jdeme temnotou, tyrane,
pak jest hora, za ní údolí, kterým jde se
k jakési planině, pak jest zas hora se 'skalou,
jejíž ostré kameny vyčnívají, tou skalou
sestoupíme do sluje, kde v koutě rozsáhlém
dohromady všickni obývají tyrani. S cestou jsme
hotovi a hleď na ten dav. Ty konej svou
záležitost, já mám jinde něco na práci.

Tyran: A nevyvedeš mne zpět?
Merkurius: Přijdu v čas.

Tyran: Bud' zdráv, učiteli můj Falaride.

Falaris: I ty bud' zdráv, švábský žá,ku, buď

ještě jednou pozdraven! Jak jsem rád, že tebe
vidím, miláčku můj, pojď sem, srdéčko zlaté.