8

hradu prý nezaplacených útrat. Polonah, ne.,
mocí stižen odebral se do Roztok, kdež v
podobě professqra Harlema nalezl nezištného
příznivce a hostitele. Sotva že trochu se
zotavil, napsal první svou větší práci »Dvě knihy
stesků na Loetze«. Spis ten, jenž přičiněním
Loetzu se nerozšířil, nese již plně ráz povahy
Huttenovy: Nepatrnou událost osobní
povyšuje Hutten na záležitost celého Německa. do
zbraně proti Loetzům volá všecky básníky a
učence a v rozhorlení nezná mezí. Více než
»Stesky« proslavila Huttena báseň »0 umění
veršovnickém« vyhovující formálním snahám
po zdokonalení latinské poesie. Vůbec Hutten
píše .latinsky vobracel se ku kruhu učeného
světa Přes Cechy,' Moravu a Vídeň, kdež
okouzlil učence lahodou své poesie, odebral
se Hutten do ltalie, aby navštívil Pavii,
Bolognu a posléze jako prostý voják obléhal
Padui. Z té doby pocházejí Hutte,novy
Epigrammy císaři Maxmilianovi adressované a
Vyzvání, aby císař vypověděl válku
Benátčant'im. V těch verších, které vyznačují se
notnou dávkou německého nacionalismu a prud.:
kou touhou po obnovení Imperia, opakuje se
stále motiv: »Benátská žába vylezla z kalných
bažin, a osobuje si celou zemi;
francouzskýkohout spěje jí na pomoc, a papež tasí svůj
meč, který by měl zastrčiti do pochvy. V tom
snese se s oblak císařský orel, zatne drápy
do hřbetu žáby a usmrtí ji.« Vrátiv se do