a Haydna hrají v svatovítské katedrále, ne aby
přesvědčili Boha o sobě, nýbrž aby si
uvědomili zas těžkými a patetickými symfoniemi, že
dnes, kdy rozpadla se vznešená a majestátní
království monarchů neobmezených a silných
v moci a pohrdání, žije Jeden z nich, Jediný
a Absolutní.

Staré ořechy rozumějí té hudbě a obdivují
se jí,neboťi jejich široké koruny jsou naplněny
vznešeností a slávou majestátu, ale třešňové
větve, štíhlé a něžné, podobné rukám roz pi
atým k objetí cítí jen cizotu a dráždivou bolest
vzpomínky. Dotčeny dosud leptavým
zklamáním, jež znovu a znovu lehalo do jejich
prázdného náručí, když doufaly v mrazu a sněhu
v příchod jara, nedovedou milovati smírné
symfonie oddané úcty. Jejich květy sladce
růžové vykoupeny jsou sterými vzdechy; neboť
zdaž nepřichází jaro u nás teprve tehdy, když
čekavše je sedmkrát a připravivše sedmkrát

13