V literatuře jako ve výtvarném umění, které na
brněnské půdě nebývalo nikdy domovem, hledá město Brno
stále ještě mistry, kteří by ztělesnili jeho duši,
nacházejíce v ní prv ky monumentality a snad i tragiky; letopisné
a mravoličné dokumenty, láskyplné záznamy dojmů a
nálad, osobní projevy jednotlivců, nezařazených do
hromadného celku, jsou k tomu leda náběhy. J eť české
kulturní Brno město zcela mladičké, téměř bez tradice, které
se teprve hledá a nad to opojeno dneškem, zapomíná
včerejška, jenž byl chudý a šedivý. Z tohoto jinošského
pocitu temení bezohledná a přímočará výbojnost v
některých oborech na př. v puristické architektuře
užitkové a v hudebních snahách mladší pojanáčkovské školy
skladatelské, takže v lecčems již dnes Brno předhonilo
Prahu, nikterak se nedávajíc brzditi minulostí.

I jeho postup vrouben jest mladistvými hroby a
nenaplněnými nadějemi, i ono si uvědomuje typickou
českou zkušenost popřevratovou, že v lecčems přecenilo
své síly a že si uložilo rytmus příliš rychlý. Není doposud
tím, po čem toužilo ve chvílích sebedůvěry a
sebeopojení, srdcem - a nejenom správním centrem - celé
Moravy; ani stará Praha ani mladá Bratislava mu nemíní

60