byla proměněna v čin; naturalistické pokolení, které se
o to pokusilo, položilo základy k pravé literatuře
brněnské. Kdežto krevnatý malíř slova, Vilém Mrštík se svým
bratrem Aloisem, uvažoval v útulné samotě zachovalé
dědinky na pomezí Hané a Slovácka o možnosti
svéprávného písemnictví moravského a sám se o ně v bratrském
agónu pokoušel, napínal všecky své síly o román
brněnských mravů a typů západočeský rodák, ale v brněnském
prostředí zdomácnělý, J osefMerhaut. Jeho dychtivá
znalost života, jeho dušezpytné snažení, jeho smysl pro tíhu
a vůni země nedostačily, aby vytvořil plnokrevné
umělecké dílo, a nad to vyrazila mu smrt příliš záhy pero
z pilné ruky. Ale jemu děkujeme za spolehlivé
dokumenty brněnské duše, kterou především odkrýval v
maloměstských a dělnických čtvrtích, kde proletář i
deklasovaný vzdělanec klesá pod tíhou kapitálu a němectví, aby
hledal opojení a zapomenutí v touze a lásce, v smyslové
družnosti a ve hře rozmaru uprostřed lesů a strání okolí
brněnského.

Nástup nových kulturních i literárních sil zažilo české
Brno, neuvědomujíc si toho příliš na prahu nového
sto
54