až k nepoznání. K severu heroická vysočina silného
zvlnění, hlubokých údolí, mohutných lesů, bezpečná
záštita proti větrům, studeným větrům, trvalá záruka
úrody v brněnském kraji. Od tvrdě monumentálního
štítu Babího lomu na obzoru celý nástup kopců a návrší
málem až ke stoku obou vod v rovině, z nichž oba krajní,
Špilberk a Petrov, opevnil již středověk, kdežto moderní
město Brno pozvolna ztéká vinovými čtvrtmi 2lutý
kopec a Kraví horu. Nebylo v Brně za sedm set let jejího
městského vývoje stavitele, který by se byl mohl
vyrovnati mocnému přírodnímu architektu,
vybudovavšímu tento terén, a bohužel, žádný ze stavitelů se nesnažil
ani vyrovnat s ním, těže z podmínek daných polohou.
I Špilberk, dnes vzpomínka na pevnost světskou, i
Petrov, dávno již odzbrojená pevnost církevní, jenoin strmí
nad městem neústrojně, nesrostše s ním v živou bytost
a nepodřídivše okolí své architektonické a
perspektivické vůli. Odevšad vidíme studenou novodobou věžní,
gotiku brněnského dómu a táhlý profil kasáren
špilberských, jejichž veselá vížka si nasazuje bodrý a ošidný
úsměv ruměného profousa, ale ani na okamžik se nám
nezdá, že by se do těch samozvaných zevních korunek

16