Ferd. Pelikána), středisko to směru idealistického.
Katoličtí myslitelé se soustřeďovali kolem Filosofické revue
(od r. 1929 v Olomouci), filosofové evangeličtí kolem
Křesťanské revue (od r. 1928).

P r a g mat i s m u s, filosofický směr, jemuž kriteriem
i povahou pravdy jest její užitečnost a jemuž hodnota
myšlenky záleží v praktických důsledcích jejích, vnikal do
Evropy ze své severoamerické vlasti na rozhraní století.
U nás obsahovalo nejeden pragmatický prvek myšlení
Masarykovo, které se okázale přimykalo k filosofii
anglosaské, a to i v jejím americkém odvětví; »humanismus«, jejž
v soustavě pragmatismu zdůrazňoval F. C. S. Schiller,
vedle Peirce, Jamese a Deweye jeho spoluzakladatel, jest
značně spřízněn s ústředními zásadami filosofie
Masarykovy. Jako kulturně myšlenkový zjev a zároveň i jako kus
svého vnitřního prožitku osvětlil K. Čapek pragmatismus
v knižní úpravě své disertační práce »Pragmatismus čili
filosofie praktického života« (1918) a v »Kritice slov«
(1920) ; i jinde se zdarem užil pragmatické filosofie, která
vydatně prosákla celou slovesnou činnost jeho i jeho druhů.
Spolehlivý a všestranný obraz směrů a soustav
pragmatických podal v široké souvislosti pohrobní monografie
»Americká filosofie« (1929) K. Vorovka.

Duch pragmatismu vane hlavními díly filosofickými
mužných let Eman. Rádla, i když se obracejí polemicky
proti představitelům a některým zásadám filosofie
pragmatické; také to, co Em. Rádl se stálým zdůrazňováním
záměrného pokračovatelství převzal ze svého učitele T. G.
Masaryka, nehledíc k pozdním shodám v otázkách
náboženských, má význačně pragmatický ráz.

Biolog Emanuel Rádi (* 1873 v Pyšelich, t 1942 v Praze)
byl posléze profesorem metodologie přírodních věd a
přírodní filosofie na Karlově universitě. Vedle prací z
anatomie a fysiologie smyslových orgánů začal uveřejňovat i
příspěvky z dějin české přírodní filosofie. Zde tkví kořeny
jeho hlavní práce Dějiny vývojových theorií v biologii X/X.
stol. (1913, zprvu německy) a kritiky filosofie poraženého
Německa Romantická věda (1918), s pr'otiněmeckým
0střím válečným. Tu se staví do vitalistické školy
Drieschovy a ukazuje k autonomii životního dění. Zároveň vyslovuje
masarykovský názor, že ve vědě i filosofii o pravdivosti
ideje rozhoduje osobnost stojící za myšlenkou. Prodělav
hluboký převrat názorový, obrátil se k otázkám
nábožen
705