ků, úředníků, studentů i profesorů. Figurkářské umění
vyznačuje i poslední Poláčkovu práci humoristickou Hostinec
u Kamenného stolu (1941 pod jménem ·malíře Vl. Rady).

V letech 1939-1945, která stála ve znamení naprosté
nesvobody projevu a v nichž se valná většina nejlepších
autorů odmlčela nebo byla umlčena, dozrávalo několik
prozaiků věkově náležících ke generaci W olkrově a N ezvalově
po prvé světové válce; zároveň vystoupilo několik
spisovatelů mladších, kteří rázem vzbudili naději jako prozaikové.
Nemožnost volnosti slova a svobodné volby námětů i
psychologický otřes, který v české společnosti vyvolala druhá
světová válka, vedl spisovatele př'edevším 'k nitru člověka,
vzdáleného arciť problémům časově sociálním nebo
politickým. Proto na prvém místě výpravného umění těchto let
stojí román psychologický. Z nemožnosti řešiti otázky
současnosti utíkali se jiní autoři do minulosti, vybírajíce z ní
silné a zajímavé jedince a zdůrazňujíce i zde motivy
psychologické. Vedle formy románu užívali spisovatelé hojnou
měrou i povídky, v době před druhou světovou válkou
zanedbávané.

Jaroslav Havlíček (* 1896 v Jilemnici, t 1943 v Praze)
nemohl přivésti ke konci svůj umělecký růst, který slibně
zahájil psychologickými analysami mužů a žen, jejichž osud
je předznamenán rodem a výchovou. Leccos z
romantického naturalismu Čapka-Choda ožilo v tomto analytikovi
nezdravého maloměstského ovzduší rodinného a
příbuzenského, z něhož se pokoušejí vymknouti jen některé plasticky
kreslené postavy ženské, podléhající nakonec také
neodvratnému zlu: v prvním románu Vyprahlé touhy (1935)
dcera jilemnického stavitele, zdravá a žíznící Stěpánka,
marně usilující sjednotit život s vyžilým
manželem-bratrancem; v románu o rozvratu degenerované rodiny
továrnické Neviditelný (1937) Soňa, postavená proti
ctižádostivému sobci; v příběhu zbabělého pokrytce Ta třetí
(1939), volícího z pohodlnosti a slabosti ze dvou milenek
třetí, t. j. smrt, životná a k obětem odhodlaná Adéla; v
He'limadoe (1940) Dora, která jediná z pěti dcer venkovského
lékaře-podivína se pokusí vymanit se z rodinného
prostředí, jež zkřivilo život jejím starším sestrám. Dílo předčasně
zemřelého autora doplňují povídky o dívkách, vábených
tajemstvím sexu, Neopatrné panny (1941, ale z let 1929-32)
a hutná novela Synáček (1942).

Podobné umění psychologické, ale větší epickou
vyrovna
687