ní nedostatky skladby. Doplněk k ní tvoří sbírka povídek
Lidé z maringotek (1942). Bass, milovník a znalec Prahy
staré i nové, jejích dějin politických, společenských a kul·
turních, neúnavný pozorovatel jejího života, růstu a změn,
které s ním souvisí, projevil se vedle řady novinářských
článků, shrnutých do vervních knih Pot1tlky pražského
reportéra (1929) a Pod kohoutkem svatovítským (1942),
v »lidové kronice« Čtení o roce osmačtyřicátém (1940,
1. díl). Ta v rámci evropských událostí a poměrů
zachycuje společenský život předbřeznové Prahy.
Nesoustřeďuje se jen na osoby a osobnosti známé, které tvořily
kulturní i politické dějiny české a které s výstižným
uměním charakterisačním dovede obdařit novými lidskými
rysy, nýbrž znovu křísí celou řadu postav zapadlých a
zapomenutých. Vypravovatelské umění Ed. Basse, který
rozvážně zasahoval i do událostí denního života, neseno jest
pečlivým jazykem, majícím vytříbený smysl pro všechny
jeho vrstvy a funkce.

Z Bassových humoristických spolupracovníků
nejosobitější byl soudní zpravodaj Karel Poláček (* 1892 v Rychnově
t 1944 v koncentračním táboře v Terezíně). Námětově
prohlubuje českožidovské látky, názorově se přimyká k
humanismu K. Čapka a Fr. Langra; literárně si libuje v genrovém
realismu, propracovává se soustředěnou péčí postavy a
pozvedá je k typické výši. Zaostalost okresního města s jeho
pokrytectvím, nevkusem a vášněmi, ale především stav a
mrav venkovské společnosti českožidovské vystihl s darem
výrazné charakteristiky a s jedinečným smyslem pro
pitoresknost fráze. Ten projevil i duchaplnou satirickou
snůškou novinářské a politické frazeologie, Zurnalistický
slovník (1937 s předmluvou K. Čapka). Z románů vynikají
záměrně humoristické Lehká dívka a reportér (1926), Muži
v of/sidu (1931), Hráči (1931), Michelup a motocykl (1935)
nad vážné skladby o světě malých lidí: Dům na předměstí
(1928) a Hlavní přelíčení (1932). Historií malého města a
jeho obyvatel, soustředěnou kolem obchodníka ~tědrého a
jeho synů, jsou čtyři romány: Okresní město (1936)
předvádí je před světovou válkou, Hrdinové tá!tnou do boje
(1937) na počátku války, Podzemní město (1938) odvádí
jeho syny na frontu do zákopů a Vyprodáno (1939) je
obrazem největší hospodářské krise na konci války.
Nejzqařilejší je Poláček tam, kde s láskou a psychologickou
přesvědčivostí líčí postavy maloměstských žebráků,
obchodní
686