Zástupcem rafinovaně umělé literatury humoristické jest
Jiří Mařánek (* 1891), spjatý mnohonásobnými svazky s
divadlem a zvláště s hudbou. Starší jeho nráce iako Výstřel
na slepo (1926), Kouzelný deštník (1928), Ještěrka v
červeném bludišti (1928) a j. jsou drobnějšími skladbičkami
groteskními, kdežto knihy poslední, Pohřeb Rogera
mladšího (1930) a Objev Diogena Franka (1934), dopínají se
složitější formy románové. Stálé spoiení básnické obraznosti
s pozorovatelským vtipem a vynalézavého lyrismu se
satirickou vervou je pro něho příznačné; i v tom se učil
mnohému ja:k od poetistické, tak od surrealistické prózy.
Poslední fázi Mařánkovy tvorby tvoří historické romány,
postrádající přesvědčivosti jak kresbou postav, tak malbou
prostředí a ovzduší: rožmbprskí trHo~ie Barbar Vok
(1938), Romance o Závišovi (1940) a Petr kajícník (1942)
a Ohnivý déšť (1944) z doby Karla IV.

První práce Haškovy souvisí se humoristickvm genrem,
pěstovaným v»HuIY'oristickvch listech« a ve»Švandovi
dudákovi«. V neistarších svých humoreskf>ch se od něho
neodlišuie ani Edua-rd Bass (pseudonym EduHrda Schmidta,
* 1. 1. 1888 v Praze. t 2. 10. 1946 tamtéž), který za světové
války ve volné publikaci Letáků (1917-1919) a v
humoristicko-satirickém časopise Sibeničky (1919-1921)
vytvořil orgány útočné satir.y, parodie a grotesky.
Hnmoristické povídky vyšly ve svazečcích jako na př. Fanynka
(1917). Originální jest sportovní veselý příběh Kla1Jzubova
jedenáctka (1922). Jako novinář, který se posléze stal
vrchním redaktorem »Lidových novin«, vynikl Bass hlavně
v místní pražské causerii, v níž navázal na Nerudu a
Herrmanna a při družil se k E. E. Kischovi. N ovinářské
povolání nutilo Basse zasáhnouti do všech rubrik listu
a vyniknouti i v ostře přibroušených anekdotách, jichž
vydal dva svazečky. Říři jeho kulturních zá imů
dokládají i cestopisné feuilletony Holandský deníček (1930).
Vyzrálý B'1SS nřiřadil se knihou Cirkus Humberto (1941)
také k nejlepším románovvm vypravěčům českým. S
odbornickou znalostí předvedl zde historii moderního cirkl1su
a historii českého varieté, soustředěnou kolem jihočeského
»cirkusáka« Vaška Karase a celé řadv typických nostav;
ty vyznačuje láska k zvolené práci, odříkavost i obětavost
steině jako láska ke zvířatilm a úsilí o dosažení
dokonalosti umění. Duše cirkusu je zachycena s jedinečným
uměním vyprávěcím, které dává zapomenout na
komposič
44 - Arne Novák: Stru(né dějiny literatury české.

685