se stejným důrazem proti mechanismu soudobé civilisace,
jsou krajními představiteli_nejen názorů, ale i typů
protilehlých: nesmiřitelny jsou Capkův horoucí a pozemský
humanismus a Durychovo mystické zakotvení v Bohu,
Čapkův kult vědy usnadňující život a Durychovo středověce
náboženské pojetí skutečnosti, humorem stále
doprovázený a genrovostí nepohrdající Čapkův realismus a
Durychova buď smrtelně vážná neb sarkasticky šklebná
novoromantika.

Karel Čapek (1890-1938) narodil se jako syn lékaře
MUDra Antonína Čapka dne 9. ledna 1890 v Malých
Svatoňovicích u Úpice a více než pohorská příroda
»Krakonošovy zahrady« působilo naň otcovo povolání a zájem o
život řemeslníků i průmyslových dělníků v rodném kraji.
Studia gymnasijní vykonal v Hradci Králové, v Brně a na
akad. gymnasiu v Praze; filosofii vystudoval v Praze,
Berlíně a Paříži a stal se r. 1915 jejím doktorem na základě
disertace o pragmatismu. R. 1917-1920 byl členem
redakce »Národních listů«, odkud přestoupil r. 1920 do
»Lidových novin« i jako feuilletonista, občas zabývající se
také otázkami politickými. V 1. 1921-1923 byl
dramaturgem Městského div. na Král. Vinohradech a zúčastnil se
tam i práce režijní. O jeho rozsáhlých cestách po !talii,
Anglii, Španělsku, Holandsku a severských zemích mluví
jeho svazky črt cestopisných, z nichž některé sám
vtipnými kresbami ilustroval. Osobních svých styků s předními
evropskými spisovateli i proslulosti, získané hlavně
velkými divadelními úspěchy v cizině, používal vydatně k
propagaci české věci za hranicemi. Smrt zastihla ho na Boží
hod vánoční 25. prosince 1938.

První práce Karla Čapka vznikaly vesměs ve společnosti
s bratrem Josefem, o tři léta starším. Jejich dodatečný
soubor Krakonošova zahrada (1918), shrnující práce let 1908
-1911, stojí na pomezí causerie a povídky, jiskří nápady
a vtipy, parodií a lyrismem; vše jest tu založeno na
povrchové hře rozumu skeptického a experimentujícího.
Kniha povídek Zářivé hlubiny (1916) ve slohu novoklasickém
usiluje o pevný novelistický tvar a živou věcnost a jest
prosycena láskou k životu a zvědavostí na jeho vynalézavou
a často ironickou hru. Pak již po začátečnickém období
hledání nadchází samostatná epická tvorba K. Čapka. Její dvě
první povídkové knihy nemají daleko k expresionismu s
jeho nedůvěrou v civilisaci, ale i v titanismus, s láskou

651