z bájeslovného pravěku českého, Král Václav IV. (1910)
pokusem o tragedii požitkářské a pozemské duše
královské, která chce splynouti s lidem, nastupujícím pout za
hodnotami nadsmyslnými. Ale všude se při veškeré
cha·bosti ideové hlásí Dvořákův základní postoj k životu:
nepřítel transcendentna hájí věc země proti duchu, právo
smyslů proti hlasu svědomí, svobodné rozvití radostného
lidství proti oblasti mravní. To proniká i v kronikářské
řadě skvělých obrazů bez jednoty dějové i myšlenkové,
Husité (1919, nová verse z r. 1922 sluje »Kalich«). Ještě dále
postoupil Dvořák na této cestě v roztříštěné řadě
historických obrazů Bílá Hora (1924), kde i Komenského činí
mluvčím svých názorů, dobově a psychologicky v dramatě
nepodepřených. Vedle této tetralogie dějinné, v níž záleží
vlastní Dvořákův význam, jest hodno básníka velkých
uměleckých nároků pouze zpracování Nové Oresteie
(1923), kde na Aischylovu tragedii narouboval vedle
dušezpytných motivů freudovských svou koncepci pozemské
a přízemní volnosti, zbavené děsivých chimér, viny a trestu,
svědomí a odvety. Ostatní hry Dvořákovy náleží do nižších
vrstev divadelnictví. Jízlivou groteskou mravního rozvratu
v prvních dobách republiky jest šklebná veselohra Matěj
poctivý (1922).

Arnošt Dvořák vyšel v dramatické prvotině z Hebbela
a Ibsena, kteří ho učili dramatické symbolisaci problémů,
a teprve postupně se přikláněl k Shakespearovi, O.
Theerem odmítanému. Přímo na dějinné tragedie
Shakespearovy připjal svůj první pokus o historickou truchlohru
Kutnohořan Rudolf Krupička (* 1879). Jako lyrik vyšel ze
školy »Moderní revue« (Zlatá kotva 1918) a přes
studentskou selanku První láska (1922) postoupil k erotické
smyslnosti veršů Láska za lásku (1927). Jako dramatik
vystoupil nejprve výsměšnou veselohrou z malého města,
groteskou až fantasticky odvážnou, Velký stil (1918);
k slohu tomu se vyzráleji vrátil y duchaplném
dramatickém pamfletu na socialistické kořistnictví poválečné Nový
Ma}estát (1923). Shakespeare, dosud nestrávený, bouří
ve Vršovcích (1919). Dramatická vloha Krupičkova jest
tu i v obou komediích stejně zřejmá jako jeho plnozvuký
dar výrazový.

Za světové války objevil se jako ideový dramatik smělých
cílů Stanislav Lom (vl. Stanislav Mojžíš, * 1883 v Karlíně) ;
po svých jevištních úspěších se stal významnou osobností

635