přísně vyhraněné; v tom se s ním shoduje německý básník
z Prahy, posléze v Paříži usedlý, Rainer Maria Rilke. Tito
tři nositelé krajní reakce proti lyrice smyslové a
imaginační byli u nás hojně citováni, překládáni, tu a tam také
napodobeni.

F ran c o u z s k o u poesii uváděla k nám řada
antologií, z nichž nejvýznamnější je Francouzská poesie nové
doby (1920) v překladech K. Čapka. Tu doplňuje výbor H.
Jelínka Ze současné poesie francouzské (1925), sahající
vývojově »od symbolismu k dadaismu«. K nim přibyly
redakcí J. Hořejšího Ozvěny (1927, též s ukázkami angl.
a němec.).

Ani v rozsahu ani v účinnosti s vlivem francouzského
básnictví a francouzské výpravné prózy na českou
literaturu poválečnou nemůže se měřiti písemnictví jiné, ani
národů románských, ani germánských, ani slovanských. Ze
spisovatelů i tal s k Ý c h, z nichž Adolf Felix vybral
antologii Italští básníci 1900-1930 (1932), nalezl skutečný
ohlas jedině dramatik Luigi Pirandello, který na scéně
zatlačil expresionisty německé a severské. Vyznačoval jej
relativismus, vyúsťující do ilusivnosti poznání i mravního
jednání člověka.

A n g 1 i e, v dávné minulosti vlast velkého básnictví
dramatického a v XIX. stol. velké lyriky, poutala u nás spíše
svým široce rozvětveným uměním výpravné prózy, s níž
souběžně sledován také román a m e r i c k ý. Náhradou za
zaniklou Ottovu »Anglickou knihovnu« založil Otakar
Vočadlo velkou »Standard Library. Anglo-americká
knihovna« (1926-1933, obnovena r. 1926), kde českému čtenáři
přiblíženi vedle satiricky mravoličného romanopisce
amerického Sinclaire Lewise hlavně prozaikové měšťanské
společnosti za vlády Jiřího V., John Galsworthy a E. A.
Bennett. Pronikavěji působil jejich psychologicky revoluční
proti chůdce, odvážný analytik přebujelé a tragické
pohlavnosti, D. H. Lawrence. Zcela jiným směrem postupoval vliv
satirika, humoristy a myslitele G. K. Chestertona, v jehož
škole však seděli spíše kritikové a publicisté než tvůrčí
básníci; při rozšíření jeho knih měla účast také detektivní
forma nejpopulárnějších z nich, u nás obecně oblíbená.
Přes svůj pravověrný katolicismus dobyl si svým laskavým
pragmatismem, svým optimistickým humorem a svou
srdečnou demokratičností pokračovatele Dickensova půdy,
urvav ji puritánovi a socialistovi Shawovi. Byl-li dočasným

575