Když vojenské a politické události za hranicemi
přivodily pád Německa a Rakouska, který měl vzápětí 28.
říjen 1918, když se dva dny po převratu prohlásila Národní
rada slovenská v Turčanském Sv. Martině pro jednotu
československou a když v 2enevě umluvena pro
československý stát ústavní forma republiky, sesadilo Národní
shromáždění v listopadu dynastii habsbursko-Iotrinskou a
zvolilo za prvního presidenta republiky československé T.
G. Masaryka, vůdce revoluce zahraniční a organisátora
československého vojska.

V obnoveném státě šly ruku v ruce s pronikavými
změnami politickými a národnostními i změny hospodářské,
náboženské, společenské a sociální.

Sociální změny probíhající Evropou a vyvrcholené
revolucí ruskou zasáhly také Československo a od základů
proměnily jeho životní poměry, především mezi dělnictvem
a v stavu selském. Vedle socialistických stran
předváleěných, sociální demokracie a národních socialistů, vznikla
v třetím roce republiky samostatná strana komunistická,
mající úzký vztah k sociálním ideám ruským a hlásající
nutnost revolučního převratu ve prospěch proletariátu.
Strhovala s sebou vedle radikálního dělnictva vzdělanou
mládež, především městskou. Ohlas toho byl mocný
zvláště v literatuře, kde stála proletářská poesie revolučních a
komunistických tendencí dočasně v popředí krásného
písemnictví. Vedle prozaiků M. Majerové, I. Olbrachta, Vl.
Vančury hlásil se k ní i J. Wolker a ti dodávali této
poesivelké literární závažnosti. Socialistické strany prosadily
mnoho ze svých dávných požadavků ve prospěch dělnictva
.uzákoněním základních pracovních a lidských práv
pracujícího lidu, takže se sociální zákonodárství stalo ve
středni Evropě nejdokonalejším. Přesto však náhlá
nezaměstnanost, souvisící s poměry na světovém trhu, ohrozila
nečekaně nejen státní hospodářství, nýbrž i oblast mravní.
Ve veřejném životě zavládl sklon k pesimismu, který se
projevoval i ve slovesných výtvorech poslední doby. Od
poloviny třicátých let zesilovala jej ještě politická nejistota
- vycházející z událostí v Německu -, v níž se Evropa
po krátkém uklidnění znovu octla.

Stav zemědělský vyšel ze světové války sice posílen
hmotně, ale otřesen v mravní vážnosti, kterou požíval před
ní. Kdežto sebevědomým vůdcům zesílené strany agrární
a jejího veřejného tisku se nedostávalo autokritiky,
lite
570