Když vojenské a politické události za hranicemi přivodily pád Německa a Rakouska, který měl vzápětí 28. říjen 1918, když se dva dny po převratu prohlásila Národní rada slovenská v Turčanském Sv. Martině pro jednotu československou a když v 2enevě umluvena pro československý stát ústavní forma republiky, sesadilo Národní shromáždění v listopadu dynastii habsbursko-Iotrinskou a zvolilo za prvního presidenta republiky československé T. G. Masaryka, vůdce revoluce zahraniční a organisátora československého vojska. V obnoveném státě šly ruku v ruce s pronikavými změnami politickými a národnostními i změny hospodářské, náboženské, společenské a sociální. Sociální změny probíhající Evropou a vyvrcholené revolucí ruskou zasáhly také Československo a od základů proměnily jeho životní poměry, především mezi dělnictvem a v stavu selském. Vedle socialistických stran předváleěných, sociální demokracie a národních socialistů, vznikla v třetím roce republiky samostatná strana komunistická, mající úzký vztah k sociálním ideám ruským a hlásající nutnost revolučního převratu ve prospěch proletariátu. Strhovala s sebou vedle radikálního dělnictva vzdělanou mládež, především městskou. Ohlas toho byl mocný zvláště v literatuře, kde stála proletářská poesie revolučních a komunistických tendencí dočasně v popředí krásného písemnictví. Vedle prozaiků M. Majerové, I. Olbrachta, Vl. Vančury hlásil se k ní i J. Wolker a ti dodávali této poesivelké literární závažnosti. Socialistické strany prosadily mnoho ze svých dávných požadavků ve prospěch dělnictva .uzákoněním základních pracovních a lidských práv pracujícího lidu, takže se sociální zákonodárství stalo ve středni Evropě nejdokonalejším. Přesto však náhlá nezaměstnanost, souvisící s poměry na světovém trhu, ohrozila nečekaně nejen státní hospodářství, nýbrž i oblast mravní. Ve veřejném životě zavládl sklon k pesimismu, který se projevoval i ve slovesných výtvorech poslední doby. Od poloviny třicátých let zesilovala jej ještě politická nejistota - vycházející z událostí v Německu -, v níž se Evropa po krátkém uklidnění znovu octla. Stav zemědělský vyšel ze světové války sice posílen hmotně, ale otřesen v mravní vážnosti, kterou požíval před ní. Kdežto sebevědomým vůdcům zesílené strany agrární a jejího veřejného tisku se nedostávalo autokritiky, lite 570