věda, fonetika a j.,Nebývalou měrou udržovány byly styky
s cizinou vzdálenější než bylo Německo, a to se zřejmou
snahou zařaditi českou vědu do souvislosti světové.
Zároveň vša~ položen důraz na její osamostatnění, jež bylo
i navenek provedeno tím, že přední osobnosti vědecké, jako
Masaryk, Gebauer, Goll, Král, Vlček a j. rozhodli se psáti
svá díla česky. Toto zesvětovění české vědy, jdoucí
souběžně se snahami kosmopolitického písemnictví, přineslo
do českého života četné klady. Vlastenecké pojetí
buditelské se víc a více opouštělo a dbalo se jmenovitě o postup
srovnávací. Do české vědy vnikla snaha po věcnosti,
spravedlnosti a kritičnosti, které se projevily především ve
stanovisku k dílům a k osobám národní minulosti a k
slovanským tendencím vůbec.

Srážka nového kritického směru s domácím směrem
tradičním vyvrcholila bojem o pravost Rukopisů a projevila
se plodně stejně ve filologii a historii, jako ve filosofii a
rozštěpila českou vědu na dva nesmiřitelné tábory. Odpůrci
pravosti Rukopisů, mužové vědeckého věhlasu jako
Masaryk, Gebauer, Goll, podali nejen důkazy o novodobém
původu památek, ale novými metodami osvětlili nově
oblast celého staročeského jazyka, písemnictví a poměrů
společenských a hospodářských.

Kritický tento revisionismus, který si z české minulosti
vážil především osvícenství v čele s Dobrovským, vyvracel
názory národního obrození, podceňoval vědeckou
fantasia vynášel střízlivost analysy. Proti jeho nedostatkům a
vadám, daným samou podstatou směru positivistického,
projevil se na počátku stol. Xx. odpor v duchu nového
idealismu, nejprve v psychologii a noetice; pak rozšířena
protipositivistická vlna idealistická na všechny obory věd
duchovních i přírodníéh. Rozvoj tohoto novoidealistického
směru spadá již do doby poválečné.

Kritickou revuí celé oblasti naukové bylo v 1. 1884-1893
Masarykovo Athenaeum; na samém sklonku tohoto období
založil r. 1914 germanista Antonín Beer kritický měsíčník
Věda ceská, který s názvem Naše věda vychází podnes a
sleduje veškerou vědeckou produkci domácí.

Filosofie a estetika v období positivismu. V 80. letech
přežil se v české filosofii herbartismus a s ním padla i
nadvláda německé filosofie u nás. Rozhodujícího vlivu
nabyli positivističtí duchové francouzští a angličtí, jmenovitě
Comte, Taine, Stuart Mill a Spencer se svým předchůdcem

547