kého svérázu, zvláště moravského plenéristy Jožky Úprky.
Zemřel v Divácích sebevraždou r. 1912.

v. Mrštík jest naturalistou silnou vlohou popisnou a
malířskou, prudkým smyslem pro hmotnou skutečnost,
jednostrannou vnímavostí pro neujasněně pudový a primitivně
vášnivý život mladistvých a výbušných postav. Pohádka
máje (1892, knižně přepracovaná 1897) jest hymnickým
románem mladé lásky a jarní přírody; tragická Santa
Lucia (1893) jest temně podmalovaný obraz vášnivě milované
Prahy, která zhubí mladého, nadšeného studenta
moravského. 'Současně vznikaly drobnější prózy zařazené do
Stínů (1893), cyklu naturalistických povídek z
jihomoravskéhoživota lidového, a do Obrázků (1894), řady
náladových črt, svědčících o silném cítění malířském. Od
polovice 90. let se jeví u V. Mrštíka obrat: opouští výhradně
malebný naturalismus, disputuje v svých knihách o
naléhavých otázkách, pěstuje v rámci povídkovém lyrickou,
někdy však až titěrnou drobnomalbu genrovou neb
idylickou. O tom mluví nezdařilý románový fragment ze
studentského života pražského Zumři (1912, v skizze
dokončení od E. Sokola) i sbírka hálkovských obrázků z
přírody i literárních a životních aforismů Zlatá nit (1907).
Kniha cest (1905) se přimyká impresionistickým
způsobem spíše k starším »Obrázkům«. V novelách ze Slovácka,
které vydal s bratrem Aloisem (v. v.), jmenovitě v knize
Bavlnkovy ženy a jiné povídky (1897), připadá na V.
Mrštíka spíše podíl barev, líčení a přírodní malby. V
naturalistické své kampani vydal V. Mrštík látkově smělé
drama mravní analysy našeho společenského života Paní
Urbanová (1889). Společně napsali bratří i drama Maryša
(1894) prudkého dramatického spádu, rušného scénického
života, sytého slováckého koloritu, psychologicky však
málo svérázné.

V. Mrštík byl duch propagační a polemický. Proto dával
spíše podněty, než by soustavně domýšlel a vedl,
informoval a odborně vzdělával. Propagační stati, psané ve
prospěch na:turalismu v románě i na scéně ve jménu Zolově
a pro porozumění ruskému románu, spojil s různými
charakteristikami literárními i výtvarnými, divadelními a
politickÝmi, s pamflety a polemikami v knize Moje sny. Pia
desideria (1902-1903). Sem pojal i brožuru psanou pro
záchranu staré Prahy, Bestia triumphans (1897). Ze svých
studií o ruské literatuře, jež jdou souběžně s jeho překlady

33 - Arne Novák: Strl,lčn~ dějiny literatury české.

509