i lidské osobnosti Vrchlického, Dykova snaha včleniti se do
vývojového řetězce od národního obrození mohly by snad
býti považovány za přechodné projevy měnivých povah
uměleckých. Ale i oba m~šlenkoví vůdcové tohoto období,
filosof Masaryk a kritik Salda, postarali se o obdobný
korektiv svého původního extensivního snažení otevříti
všecka okna do širé Evropy. T. G. Masaryk zahloubal se nad
tradičními kořeny češství a hledal je až v hloubkách
náboženské reformace domácí. U Šaldy po době
obrazoboreckého revisionismu a horečného poevropštění české
slovesnosti nadchází perioda snažného pátrání po národně
dějinné souvislosti a soustředěného usilování, aby básnické dílo
generace, která ho samého uznávala za náčelníka, bylo
včleněno do české literární spojitosti.

Povaha krásné literatury v období kritického a
sociál"ního realismu. Vedle sociálního ducha, v němž jsme
poznali nejcharakterističtější rys této doby, jeví se kritičnost
vůdčím znakem její literatury. Kritičnost se tu míní ve
smyslu širším a hlubším než odborně literárním.
Vymaňujíc se z područí novinářství, určovala si kritika pole daleko
širší a činila nárok, aby jí bylo přáno samostatné místo kdesi
uprostřed mezi uměním a vědou. Nemínila se \Spokojovati
rozborem a oceňováním díla a jeho !3pisovatele, nýbrž
postupovala i k společnosti, z níž autor i se svým výtvorem
vyšel, jejíž stav obráží a kam se svou působností obrací. Její
zájem se soustředil k sociální, mravní i náboženské
pro-blematice v knize obsažené. Ve shodě s takovou aktualisací
nevyhovoval kritice suchý a klidný tón odborně estetického
rozboru a výkladu; byl nahrazován podáním názorným,
mluvou obraznou a živou, často i rušností polemickou;
kritik nemínil již básníku sloužiti nebo jej propagovati a
stavěl se jako rovnocenná osobnost literární vedle něho a
mnohdy i nad něj.

První fázi tohoto českého kriticismu zastupuje vědecký
realismus, který se vyvinul z vědeckého revisionismu
kořenů positivistických; zorganisoval jej T. G. Masaryk, sám
v mladosti osobnost význačně kritická. Realismus jako
směr kritický podrobil dotavadní myšlenkové i výrazové
hodnoty revisi; volal po střízlivé věcnosti, ideovém
prohloubení, původnosti a prostotě formy. S heslem
stanoviska všeevropského odmítal domácí úzkoprsost,
krátkozraké vlastenectví a proti jednostrannému nacionalismu
stavěl obrodu a spravedlnost sociální, důsledný
demokra
432