desetiletí jest dobou příprava náčrtů, ale aniž je dokončil,
zemřel Holeček dne 6. března 1929 v Praze na Smíchově.
Rozvrhnuv si plán, který se jeví již ve vzpomínkových
obrázcích z venkovského domova, otiskovaných v 1. 70.,
počal r. 1898 vydávati románový cyklus Naši knižně; v letech
1910-1930 vyšlo přepracovaných 10 knih ve 12
svazcích: I. Jak u nás žij ou a umírají. - Frantík a Bartoň.
II. Bartoň. III. Výprava. IV. Boubín. V. Adamova svatba
(2 sv.). VI. Rok smrti. VII. Mraky. VIII. Emisaři (2 sv.).
IX. Máje. X. Šlechtic a sedlák (z pozůstalosti
nedokončeno). Široce rozpředená kronika čtvrtstoletí selského
jihočeského života v rodném Vodňansku v 1. 1840-1866 měla
vyčerpati všecku zevní i vnitřní pravdu jihočeského kraje
a kmene s hojnými pohledy retrospektivními. Není to
román v pravém smyslu; komposice, kterou autor zamýšlel
jako cyklus uzavřený, přervaná četnými episodami, se mu
pod rukama stávala nepřehlednou.

První tři díly jsou položeny do starobylych vesnic na
Vodňansku, do Stožic a Lhoty Líkařovy a do čtyř
typických rodin selských, Kojanovy, Králencovy, Skobovy a
Bakulovy; od IV. dílu se přesouvá děj do vesnic na Netolicko
a rozšiřuje se na veliký rod Špírkův a Šindelářův.
Vlastním středem cyklu je stožický sedlák Kojan, »silný
křesťan« českobratrských kořenů a hlubokého smyslu pro
potřeby života, který staví na základ staroselské kultury.
Kojan a Kralenec, vidící v půdě záruku své svobody
synové obou, Bartoň a Adam jsou hodní dědicové
otcovských tradic - stojí uprostřed zhouby, valící se na
jihočeskóu ves, kterou způsobuje panský velkostatek, židovská
lichva, národně i nábožensky záludní jesuité a konečně
i pruští emisaři. Odpadlíky od selství zastupuje hajný
Boubín a Kojanův sok Skoba, ale i ti se nakonec vracejí do
selského tábora. Když se vyvrcholuje zápas Kojanův s
panstvem, přetrhují přípravy k válce rakousko-pruské pásmo
děje, a tak nedokončená skladba je přervána dlouho před
vyřešením osudu Kojanova a jeho syna Bartoně.

Ale česká národní duše otvírá se v tomto vzácném
dokumentu dokořán: hojné postavy lidové a zvykoslovné
rozpravy uvádějí čtenáře do středu myšlenkového a
duchovního života lidu, který jest prohlouhén a dokreslen
nepřeberným bohatstvím písní, pověstí, legend, zvykoslovných
líčení, zvláště pak kořennou mluvou a jadrným humorem.
Národní filosof, znásobený básníkem, jemuž lze prominouti

408