Době bělohorské a pobělohorské, kterou zahájil svou
činnost jako historický povídkář a romanopisec, věnoval
r. 1884 monumentální skladbu Psohlavci (kn. 1886), v níž
se stal epikem selského povstání na Chodsku proti
německému Lomikarovi. Povstání to jest mu svou lidovostí,
svou houževnatou důsledností boje za právo přímo
symbolem našeho národního zápasu vůbec; průprava
historiCká spojena je neobyčejně šťastně s lidovědnými detaily.
Epika českého národního úpadku doplňuje elegik a
sugestivní náladový malíř ve Skalách (1886, kn. 1887),
označených jako »několik výjevů z dějin samoty«; s
podivuhodnou věrností historickou dovedl tu Jirásek v osudu
zemanské rodiny Křinecké z rodného svého kraje uzavříti
dějinnou tragiku Bílé hory. Pevnost a úměrnost jednotné
stavby, kterou ve svých rozsáhlých románech obětoval pestré
rozmanitosti dějů, jest v tomto díle. Touto pevnou
komposicí vyznačuje se- i »historický obraz« Temno (1913; kn.
1915), úchvatná malba XVIII. věku, kdy dílo
protireformace bylo dovršeno. Trojí oblast jest zde sloučena,
měšťanstvo pražské, bludaři, zachovávající styky se saskou
emigrací, a drobné panstvo na venkovských sídlech,
zasahované vesměs vítěznou mocí jesuitů - náladový valeur,
dušezpytný pohled se tu vyrovnávají s bohatstvím původních
jednotlivostí kulturně historických. Rodný svůj kraj
uprostřed válečných zmatků XVIII. stol. zachytil Jirásek již
dříve v Sousedech (1882, kn. 1884) a v Pandu1'ku (1883,

kn. 1886). ~

Jimi se dostal Jirásek do doby Marie Terezie, do
poloviny stol. XVIII. Obraz z konce tohoto století a ze zač. stol.
XIX. zachycují již dvě začátečnické práce Jiráskovy: Na
dvoře vévodském (1877, kn. 1881) líčí oslnivý život vévody
Zaháňského, usedlého v rodném kraji básníkově,
odrážející se od bídy robotníků selských; podrobnou malbu
rozkošnického života na Vídeňském kongrese podává
pozdější Ráj světa (1880, kn. 1883). Svět rokokové a
osvícenské šlechty josefinské, první pokus o sledování
slabounkých počátečních kořínků českého obrození národního
přináší široce založený román ze severovýchodních Čech,
Poklad (1881, kn. 1885). Široký a mohutný obraz tohoto
národního hnutí na rozhraní XVIII. a XIX. stol. zachycuje
pětidílný F. L. Věk (I. 1888, II. 1892, III. 1897, IV. 1900,
V. 1906), který se stal autentickou kronikou českého
osvícenství i vlastenectví literárního, jazykového a
divadelní
393