bí, která zobrazují - Arne Novák zachovává postup
chronologický -, zhruba do 4 skupin: práce 1. z doby husitské
až poděbradské; 2. z doby bělohorské a pobělohorské až do
doby Marie Terezie; 3. z doby josefinské a obrozenské a
konečně 4. romány dotýkající se doby současné.

Jiráskův vstup do velké doby husitské značí románek
Slavný den (1879), vkládající romantiku lásky do rámce
pražských událostí z r. 1420; současně se pokouší v
povídce Konec a počátek (1879, kn. 1882) o děje Jednoty
bratrské, kterou sleduje v jejích počátcích na panství
liteňském. Myšlenkové vření za krále Václava IV.,
předcházející bezprostředně období husitské, 'zachycuje první
z románových cyklů Mezi proudy (kn. 1891), a to ve třech
dílech [1. »:Qvojí dvůr« (1887), II. »8yn ohnivcův« (1888),
III. »Do tří hlasů« (1890) 1. Barvitý, ale nejednotný obraz
zápasu králova s panstvem a s arcibiskupem Janem z
Jenštejna podává díl 1., kdežto v posledním díle cyklu se hlásí
mohutné hnutí národní, rozvlněné nejmocněji kolem osoby
M. Jana Husi a Jana Žižky, jejichž počátky jsou vylíčeny
názorně a s vroucností. Vrcholnou dobu husitskou, r. 1420,
jímž se zabýval již před 15 léty v nezralém »8lavném dni«,
zachytil v »listu z české epopeje« Proti všem (1893, kn.
1894; 1. »8konání věků«, II. »Kruciata«, III. »Boží
zástup«) ; učinil tak v širokém proudu epického vypravování
bez vlastního ústředního hrdiny a se stejnou měrou davové
psychologie jako kulturního detailu; bezpečného znalce
dějin provázel nyní velký epik, který dovedl komposičně
zvládnouti rozsáhlou a ideově významnou látku. Třetí
částí mohutného husitského cyklu jsou »tři rhapsodie«,
spojené titulem Bratrstvo [I. »Bitva u Lučence« (1899);
ll. »Mária« (1904); m. »Žebráci« (1908) J. V kronice zbytků
táborských, seřaděných pod Jiskrou z Brandýsa na půdě
uherské a slovenské a zžíraných příliš lidskými vášněmi, sleduje
rozklad celého velkého hnutí. V »Bratrstvu« se přiblížil
Jirásek nejvíce stejně plodnému a oblíbenému romanopisci
polskému, s nímž bývá často srovnáván, H. 8ienkiewiczovi,
velkému malíři bitev a nadšenému hlasateli národní
energie. Episody z doby poděbradské zobrazuje ještě selanka
Maryla (1885, kn. 1887), sektářství české po bitvě u Lipan
sleduje Zemanka (1885, kn. 1887), kdežto velký obraz
zápasu krále Jiřího s papežem, Husitský král (I. díl 1916,
II. nedokončen, vyšel posmrtně péčí Zd. Nejedlého 1932),
prozrazuje již úbytek tvůrčích sil autorových.

392