postavy selské.· V červáncích kalicha zahrnuje historické
povídky z úsvitu české reformace; k němu se druží práce
z rozkvětu českého husitství V záři kalicha.
Nejpříznačnější práce Třebízského, zcela prosycené bolestným
elegismem, psané krví a slzami, laděné bez výjimky do barev
temných, jsou Pobělohorské elegie. Několik svazků,
nadepsaných Z různých dob) objímá velkou řadu věků. Z období
přemyslovského poutal spisovatele jednak boj pohanstva
s věrou křesťanskou, jednak konflikt cizích mravů
rytířských se svéráznou vzdělaností národní; bědné intermezzo
braniborské vábilo rozbolestněnou duši spisovatelovu, jež
dávala přednost dobám strastiplným jako předobrazení
úpadku pobělohorského. Dobu Rudolfovu volil si V. Beneš
Třebízský častěji, ačkoliv neměl valného smyslu pro její
vyspělou kulturu; zase jej v ní upoutával zápas českého
národního ducha s cizáckou a rozmařilou vzdělaností, jejíž
nejzhoubnější výtvor viděl v alchymii. Rád líčil obraz
náboženské svobody a osvícenského hnutí za Josefa II. na
českou duši lidovou; jeho selsky cítící srdce radostnĚ, se
rozechvívalo i úlevami robotními. (Román Bludné duše,
slučující tyto prvky, se počítá za nejzralejší práci Třebíz~
ského.) Několik povídek se odehrává na pozadí válek
napoleonských; nejhloub do přítomnosti sahá novela z roku
1848, První růže. V. Beneš Třebízský, jenž se obracel
výslovně k nejširším vrstvám lidovým, psal mnoho prací také
pro mládež, jiné pak snadno daly se za četbu dětskou
upraviti; takové výbory pro mládež upravil z nich K. V. Rais:

Z rodné chaloupky (1885), Národní pohádky a pověsti
(1886), Povídky starého zbrojnoše (1887) a Havraním
perem (1906). Činnost V. Beneše Třebízského doplňuje i
působení homiletické; ke kázáním se druží modlitební kniha
Pomněnky ve vínek božský (1884), prodšená vlastenectvím
velmi uvědomělým; do ní zařazena jest i proslulá Modlitba
za vlast) mohutně zaznívající výkřik historické elegie,
vlastenecké naděje, blouznivého hymnismu.

Alois Jirásek (1851-1930) narodil se 23. srpna 1851
v Hronově u Náchoda z nezámožného rodu rolnického a
tkalcovského. Domov, jehož lidovou kroniku podal v
rozlehlém díle »U nás« a v prvním díle knihy »Z mých
pamětí«, působil naň mocně. Pruská válka r. 1866, jejíž
nejkrvavější děje se odehrály právě v Jiráskově rodném kraji,
mohutně otřásla budoucím epikem bitevním a dala mu
i mnohonásobné dojmy malebné. Nižší gymnasium
vystu
390