vahovou výjimečnost, a mezi důslednou koncepcí
realistickou, podávající přesný a plný výkroj života.

Tento zápas mezi apriorní tendencí a mezi předmětným
pozorováním skutečnosti v 80. letech pokračuje a nabývá
podoby nové. Látkový a názorový kosmopolitismus, který
zasáhl tak mocně do vývoje lyriky, dotkl se výpravné prózy
skrovněji: vedle Julia Zeyera hověli mu z českých
vypravěčů 80. let pouze někteří povídkáři konvenční; přední
prozaikové světoobčanské školy lumírovské okreslovali
genrově s doprovodem kárné ironie neb shovívavého
hu;moru drobnou skutečnost českou; samostatnou odrůdou
tohoto drobného umění genrového jest i povídková próza
Čechova. Vlivně se dotkly českého románu v tomto období
tytéž národně výchovné tendence, které ovládaly život
politický a jež v básnictví Čechově i Sládkově došly
uměleckého vyjádření. Ohlas jejich shledáváme ve dvojí skupině
výpravné prózy české. Záliba pro národní dějiny jako
pro zdroj mravního poučení a volního povzbuzení
přítomnosti, příznačná zralému básnickému tvoření Sv.' Čecha,
přinesla nový rozmach českému romanopisectví
historickému. Čechovo i Sládkovo nadšení pro lid selský nacházelo
obdobu v horlivém úsilí, s nímž povídkáři ve všech krajích
českých, moravských i slovenských studovali mrav
azpůsob života selských venkovanů, přiklánějíce se k nim s
láskou a s idealisujícím zanícením. Jeden význačný rys sílil
stále, ať si vypravěči vybírali náměty odkudkoliv;
pronikavá předmětnost, trpělivé věcné studium, pozorný smysl pro
skutečnost. Tyto pomůcky prózy realistické uvedly českou
povídku historickou do školy odborného studia dějepisného,
zvláště kulturního a sblížily novelistiku z lidového života
s národopisem. I postoupila takto během 80. let česká
próza výpravná v těsné sousedství realismu, aniž se mu oddala
úplně: u Al. Jiráska i u Zikm. Wintra, u Jos. Holečka i Ter.
Novákové, u K. V. Raise i u J. Herbena, u Fr. Heritesa
i Ign. Herrmanna. Teprve přímý vliv cizí, hlavně ruský a
francouzský, zároveň se změněným názorem světovým
přivodil ;ctllÝ rozvoj realistické. prózy výpravné v Čechách.

H i s ó r i c k á p o v í d k a. První stupeň české
historické novelistiky let 80. a 90. jest tendenčně sentimentální;
hlavním jeho představitelem jest Václav Beneš Třebízský.
Od romantického obrození národního všecky povídky z
české minulosti prodšeny jsou tendencí vlasteneckou, láskou
k jazyku a k národnosti, nadšením pro politickou
samo
387