Mladistvý pesimismus bojuje s věrou v život, projevuJlcl
se poznáním zevního světa; láska, dotud citově tušená, se
stává smyslnou skutečností; výrazově se přimyká
začátečník ještě k slohu básníků z »Máje«. Za pobytu v
!talii za očistného vlivu S. Podlipské se zříká Vrchlický vzorů
německých, přiklání se k Hugovi a k Leopardimu, až se
zcela rozhodne pro evolucionistický optimismus v duchu
Hugově, Quinetově, G. Sandové.

2. 1879-1894: vítězství smyslů a formy v životě i díle
Vrchlického, od »Mythů 1.« a »Eklog a písní« po »Nové
zlomky epopeje« a »Moji sonatu«. Kult zevního světa provázen
jest mocnou smyslností, zvláště milostnou; rozkošnictví
umělecké se stupňuje v umělecký diletantismus a v eklektické
světoobčanství; yříroda pojímána panteisticky, dějiny
lidstva evolučně. Rečnická a popisná poetika francouzská
i se sklony objektivistickými vítězí, formalistní lyrika
vedle »zlomků epopeje« stojí v popředí. R. 1883 nadchází
období mužného klidu, r. 1888 se hlásí vedle
zachmuřujícího se obzoru únava i dočasný úpadek tvůrčích sil a na
sklonku období pozbývá Vrchlický vůdčího místa v
českém básnictví, jež mu na počátku této periody jednomyslně
přiznáváno.

3. 1894-1903: doba pesimistického vystřízlivění a
tvůrčího úpadku, od »Oken v bouři« přes »Písně ,poutníka« k
»Duši mimose«. Tragedie rodinná dohání básníka k bolestnému
cítění i k chmurnému názoru životnímu, takže vedle
pesimismu erotického vystupuje také pesimismus kosmický, ale
obé postupně uléhá v tesknou, avšak smírnou resignaci.
Odloživ rétoriku, oprošťuje básník svou mluvu, vyhýbá se
přílišným umělostem formálním, ale dále vydatně pěstuje
znělku.

4. 1903-1908: doba vyjasňování a stařecké rovnováhy,
od »Prchavých i1lusí« po »Meč Damoklův«. Smířiv se s
osudem, vzestupuje básník k životním kladům, ba dospívá i
nového entusiasmu; jeho verš se stává melodickým a sloh
intimním s hojnou příklonou k útvaru písňovému; lyrika zastírá
básnictví výpravné a zvl. tvorbu »zlomků epopeje«.
Rozvrat tělesných i duševních sil rázem přerušuje omlazenou
tvořivost klasikovu.

V popředí básnického tvoření Vrchlického stojí z I o
mk y e pop e j e, menší básně epického podkladu hojně
prosycené živly lyrickými a filosofickou reflexí. Po způsobu
největšího svého učitele Viktora Huga, jenž skládal tímto

364