zástupců pokolení z »Ruchu« á z »Almanachu českého
studentstva«: z Oto Hostinského, Sv. Čecha, J. V. Sládka a
S. Hellera. R. 1877 převzal »Lumír« jako výhradní
majitel a redaktor J. V. Sládek a zůstal jím do r. 1898; tehdy
za redakce V. Hladíka vstoupil »Lumír« do jiné fáze
vývojové. Hlavní význam měl »Lumír« v 1. 70~ a 80. jako
vlastní orgán školy kosmopolitické, kterou v něm
nejskvěleji představovali Jar. Vrchlický a Jul. Zeyer, ač i někteří
přední zástupci školy t. zv. národní, na př. Heyduk, V. B.
Třebízský, Al. Jirásek otiskovali tu své práce; cele se
přimkla k »Lumíru« družina »Máje« z r. 1878. Vedle
původního básnictví a novelistiky, vedle ukázek poesie
světové hlavně anglické a francouzské, vynikl »Lnmír«
obsažnými informacemi o cizím básnictví, drobnými
uměleckými a populárně vědeckými statěmi, důsledným a
neohroženým hájením stanovisek čistě uměleckých bez ohledů
utilitářských a národních.

Blízko »Lumíru« stály Květy~ jejichž oba zakladatelé,
Sv. Čech a S. Heller, řídili svou dobou »Lumír«; k nim se
přidružil bratr Svatoplukův, Vladimír Čech. »Květy« počaly
vycházeti r. 1879 jako měsíčník, shromažďovaly přední
zástupce obou skupin a přitom byly vždy J>řístupny mladým
spisovatelům. Do r. 1899 zůstal Sv. Cech »pořadatelem
básní a původní krásné prózy«, poté přešla celá redakce
na Vladimíra Čecha a po jeho smrti na jeho syna
Vladimíra čecha ml.;·r. 1915 »Květy« zanikly.

Vlastním střediskem t. zv. školy národní byla Osvěta
(založ. 1871). Osoby jejího zakladatele a redaktora
Václava Vlčka, jejích hlavních kritických mluvčích, Ferd.
Schulze, El. Krásnohorské a Fr. Zákrejse, vtiskovaly jí ráz v
politice umírněný a konservativní, v literatuře idealistický
a měšťansky konvenční; boj proti cizáctví, proti
eklektickému kosmopolitismu a samoúčelnému esteticismu, proti
realistické smělosti v řešení mravních otázek byl vždy
jejich znakem; nejrozlehlejší práce otiskli v »Osvětě« V. Vlček,
Ferd. Schulz, A. V. Šmilovský, V. B. Třebízský, AI.
Jirásek a K. V. Rais. Veliký význam měla »Osvěta« v 70.-80.
letech, kdy se »Časopis českého musea« omezoval na
otiskování statí historických a literárně-dějepisných, jako
jediná česká revue vědecká. Se stálým zřetelem k cizině
západní a hlavně slovanské přinášela přehledy,
charakteristiky, úvahy a kritické stati o politickém, vědeckém,
literárním a hospodářském životě od předních učenců a novinářů

337