Dlouholetý profesor slovanské filologie na pražské
universitě, Slovák Martin Hattala (1821-1903; na universitě
od r. 1854 do r. 1891), pracoval z počátku nadějně v oboru
hláskosloví, dialektologie a skladby. Významná je jeho
Srovnávací mluvnice jazyka českého a slovenského (1857)
a Mluvnica jazyka slovenského (1864 a 1865). Přemrštěné
své názory brusičské shrnul v absurdním Bruse jazyka
českého (1877).

Nejrázovitější filologickou osobností tohoto období byl
velký moravský dialektolog, sběratel písní, národopisec a
buditel

František Bartoš (1837-1906). Narodil se r.1837 v
Mladcové u Zlína, vystudoval v Olomouci a ve Vídni, kde nan
mocně působil slavista Miklošié, pak byl profesorem na
několika místech na Moravě a posléze ředitelem gymnasia
v Brně, kde vychoval celé pokolení spisovatelské a
buditelské. Zemřel na odpočinku ve svém rodišti r. 1906.

Úkolem svého života učinil Bartoš prozkoumati a
vyložiti prostonárodní kulturu svého kmene. Zahloubal se do
národopisného studia, hlavně zvykoslovného a
dialektického a do sběratelství národních písní. Studium
dialektologické, které zahájil r. 1864 A. V. i:lembera svými »Základy
.dialektologie československé«, vyvrcholilo u Bartoše
soustavným popisem nářečí moravských ve dvou základních
dílech: v Dialektologii moravské (1886 a 1895 ve 2 dílech)
a v Dialektologickém slovníku moravském (1906). Bartoš,
syntaktik ze školy Miklošiéovy, vydal Skladbu jazyka
českého (1878), v níž zdůraznil proti jazyku spisovnému
bohatství řeči lidové a zároveň podal vzácné příspěvky
k české frazeologii. Jako přísný strážce ryzosti jazykové
káral v Rukověti správné češtiny (1891 a 1901)
úpadkovou řeč soudobých novinářů a spisovatelů, opět ji léče
svěžestí řeči lidové. Bohatou žeň svého poznání moravské
lidové písně shrnul do tří sbírek národních písní
moravských. Ze sběratelské činnosti vzešly i jeho živé
národopisné stati sebrané do několika knih, na př. Lid a národ
(1885 a 1891), Moravský lid (1892) a j. Zvláštních zásluh
si dobyl Fr. Bartoš i jako pedagog středoškolský: jeho
čítanky pro střední školy, jeho Malá slovesnost (1876;
s pomocí Kosinovou, později za spolupracovnictví L. Čecha
a Fr. Bílého), jeho »Skladba« i jeho antologie z české
lyriky sloužily dlouho mládeži i škole.

316