HVl- práce s tendencí náboženskou a výchovnou vydávali
\' »Dědietví svatojánském«. K nim náleží Jan Ehrenber~('r
( 1 S 15-1 SS2) , pozdčj?;í kanovník vyšehradský, Kromě
obrazů z venkovského života na Solnicku (Staří Boukalovi
na žil'llOsti (l Ilit l'.líminkll, Tři králové z Bukoviny, Měďák
tl VoMill/ík. Rodinu Čcrnuíkova a j,) a povídek
historick)'ch psal i povídky pro děti. stati dějepisné a homiletické.

Antoš Dohnal byl pSl'udonym Leopolda Hansmanna (1824
-1S(3). pi'ítcle B. Němcové, kter)' si získal značné zásluhy
o moravské novináh;tví jako redaktor »Moravských novin«
a poi"adatel "Domácího přítele«, Zde s maskou venkovského
souseda a písmáka Antoše Dohnala otiskoval své
rozprávky ze života hanáckých venkovanů z Kroměřížska. psané
pro.stou spisovnou mluvou hojně dialekticky zabarvenou.
bez moralistní tendence, takže se pokládají za počátky na·
turalistické povídky moravské. Jak jsem dostal pŮl/ÚIl
(1860l. Franta na l'ojně (1861), Na pazderllč (1862) jsou
nejznámější.

Až do probuzení konstitučního života v Rakousku byl
\' Čechách jediný politický časopis, »Pražské noviny«, jež
za redakce Lindovy a později Čelakovského měly význam
pi"edcvším literární: r. 1846 se stal jejich redaktorem K.
Havlíl"ek a tu položil základ a vztyčil vzor českého
národního novinái"ství.

Kart'llIadíčt'k noro\'sk~' (1821-1856) se narodil 21. října
1821 v Borové u Přibyslavě: do školy chodil doma a v
Jihla\"(~'. kde se doučil německy; r. 1833 odstěhoval se s rodiči
do Německého Brodu (nyní pojmenovaného Havlíčkův) a
zde studoval na gymnasiu do 1', 1838. kdy odešel do Prahy
na filosofii. Hned v prvním roce se stal uvědoměl)'ffi
Čechem. horliv\'m Slovanem a os\'ícen\-n1 racionalistou. Abv
mohl úspěšně probouzeti lid. vstoupii do semináře, ale
pr~jeviv svobodomyslné sm)'šlení i v otázkách nábožensk)'ch.
byl brzy vyloul"en, Odešel domu. kde se připravoval na
činnost spisovatelskou. vzdělávaje se hla\'Ilě v duchu
slovanské vzájemnosti. Prostřednictvím Šafaříkov)-n1 přijal
vychovatelské místo na Rusi; na cestě tam uvedl jej ve Lvově
K. V. Zap do studia života a písemnictví polského, V Rusku
vytrval od počátku r. 1843 do léta 1', 1844; tu poznal
filosofii Heglovu. kritiku mladoněmeckou a slavjanofilské
hnutí na Rusi. ale brzy se vyléčil ze svého nadšení
rusofilského; nejmocnějším dojmem literámím byl mu rusk)'
realismus Gogolův, Vrátil se opět přes Polsko do Brodu,

242